Toto období je ale netradičně nahlédnuto optikou šlechtických uživatelů automobilů, kteří obecně patřili k průkopníkům motorismu. Publikace vznikla za spolupráce Národního technického muzea, Národního památkového ústavu a nakladatelství Mladá fronta.

Za posledních sto třicet let automobil ovlivnil život lidí tak, jako málokterý z vynálezů moderní doby. Spolu s vlakem, telefonem, letadlem, televizí a internetem zkrátil vzdálenosti a zmenšil svět do nepatrných rozměrů v porovnání s předindustriální epochou. Z dávné hračky pro vyvolené se automobil proměnil v určující znak jednotlivce i celé společnosti, která je dnes na výrobě automobilů mentálně i fyzicky závislá. Automobil se stal měrnou jednotkou sociálního postavení, majetku či prosperity. „Naše kniha sleduje prvních pět dekád automobilu od jeho zrození v čase průmyslové konjunktury rakouského soustátí po bídu 2. světové války,“ říká jeden z autorů Miloš Hořejš, „tehdy se paradoxně až přispěním nacistické propagandy začala fakticky prosazovat idea lidového auta jako prostředku hromadné dopravy.“ „Tuto dobu jsme se pokusili nahlédnout optikou šlechtických uživatelů automobilů,“ dodává autor působící v Národním technickém muzeu Miloš Hořejš. „Šlechtické archivy nám k tomu poskytly nevysychající zdroj informací, takových, kterých se u běžných uživatelů z jiných vrstev obyvatelstva nedostává.“

Díky archivní dokumentaci lze přesvědčivě rekonstruovat některé z osudů zámeckých šoférů, cestovatelů či závodníků a obohatit obraz každodenní kultury šlechtického sídla o originální a neznámé téma. To byl i jeden z dalších důvodů sepsání knihy, snaha představit fungování zámeckého sídla a jeho obyvatel v prostředí první poloviny 20. století, kdy život lidí a aristokracii z toho nevyjímaje, obohacoval jeden vynález za druhým. Způsob života uplynulých staletí se rychle měnil a automobil je důkazem, že aristokracie nezůstávala stranou toho modernizačního proudu.