„Je to deset let, co část Šumavy změnil orkán Kyrill. Vyvrátil nebo zlámal statisíce vzrostlých stromů a v místech, které se nechaly přirozenému vývoji, nastoupil kůrovec. Ten před našima očima přeměnil vzrostlý zelený les v prostor, kde zůstaly souše. Jenže v těchto místech les nezanikl – naopak zde dostala šance pro život další generace stromů, která čekala mnohdy desítky let na svoji šanci. Teď ji má a za těch necelých deset let nám předvádí, že tu šanci „chytla za pačesy,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

„Tam, kde jsme lidskýma očima viděli zkázu a smrt, teď můžeme pozorovat zase soutěž o místo na slunci mezi tisícovkami stromků na každém hektaru lesa, jenž někteří po Kyrillu považovali za suchou poušť, kde už nic neporoste. I proto je tedy každý rok mnoho nového a vyplatí se sem pravidelně vracet a třeba se jít podívat na místa, kde se nám právě po orkánu Kyrill otevřely nové výhledy, protože i ty už pomalu zarůstají novou generací lesa,“ dodává Pavel Hubený.

Obnovující se les po nejrůznějších větrných a kůrovcových kalamitách je možné vidět například v okolí Pramenů Vltavy, Březníku, Poledníku, ale také v karech Plešného jezera, či jezera Laka.

Přitom na jezero Laka nebo třeba na Černé jezero je možné využít služeb tzv. „Partnerských kočích Národního parku Šumava“, kteří v povozech tažených koňmi vozí turisty právě k těmto cílům.

„Partnerští kočí vozí turisty už třetím rokem. Ke dvěma vozkům Radku Ipserovi, který nabízí svezení s výkladem ze Špičáckého sedla od hotelu Karl na Černé jezero nebo v okolí Železné Rudy a Petru Procházkovi se synem, kteří jezdí především z Nové Hůrky k jezeru Laka, přibyl Petr Foist, který má se svými koňmi základnu v Hamrech a vozí turisty za krásami CHKO - Úhlavským luhem, k Brčálnickým mokřadům, nebo třeba k Bílé strži a pod vrchol Ostrého,“ vyjmenovává mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.