Diagnostikována je jich pravděpodobně pouze polovina, a to ještě v pozdních fázích nemoci. Tito pacienti jsou tak zcela odkázáni na systém sociálních a medicínských služeb, který už však praská ve švech. Na místo ve specializovaných zařízeních se běžně čeká třeba i celý rok. Plnohodnotnou domácí péči si přitom většina rodin nemůže dovolit, příspěvek na péči totiž pokryje sotva třetinu reálných nákladů.

Alzheimerova choroba je vůbec nejčastější příčinou demence (62 %) a její výskyt násobně stoupá se zvyšujícím se věkem. Zatímco ve věku 60 až 70 let je výskyt onemocnění cca 0,5–1,5 %, mezi 70. a 80. rokem života už je to přibližně 8 %. V období mezi 80 a 90 lety Alzheimerovou chorobou trpí čtvrtina seniorů, nad 95 let pak už celá polovina. „Krizovým obdobím je jednoznačně přechod do důchodu, kdy se zcela změní denní režim a objem nároků na činnost mozku se rapidně snižuje. V rámci prevence demence je zejména v tomto období nutné zajistit pozvolný pokles zatížení mozku, rozloženě do několika dalších let. Demence nastupuje pozvolna a často nepozorovatelně pro pacienta i pro jeho okolí. Včasná diagnóza a zahájení léčby přitom dávají mnohem větší šance na terapeutickou úspěšnost. Pacienti se ale většinou dostaví k lékaři až v pozdějších fázích onemocnění, kdy již potřebují spíše jen významnou podporu sociálních a medicínských služeb, nikoliv terapeutickou péči,“ říká specialistka na geriatrii a medicínu dlouhodobé péče MUDr. Ivana Doleželová, MBA.