Nejlepší sněmovní docházku má Jiří Valenta z KSČM, nejnižší Karel Schwarzenberg z TOP 09

30.12.2014 21:00

Nejvyšší účast na hlasováních ve Sněmovně má Jiří Valenta za KSČM, nejnižší exministr Karel Schwarzenberg z TOP 09. Poslanci hlasují průměrně v 8 z 10 hlasováních, zatímco ministři pouze u poloviny. Vyplývá to z analýzy sdružení KohoVolit.eu, které pravidelně monitoruje aktivity zákonodárců.

Nejlepší sněmovní docházku má Jiří Valenta z KSČM, nejnižší Karel Schwarzenberg z TOP 09
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zasedání poslanecké sněmovny

„Nejvyšší účasti na hlasováních mají často méně známí poslanci. Celkově nejvyšší účast měl Jiří Valenta za KSČM s 98 %, následuje Jiří Petrů za ČSSD a Ivo Pojezný za KSČM, oba s 97,6 %,“ říká datový analytik Kamil Gregor. V pomyslné top desítce poslanců s nejvyšší účastí najdeme pět poslanců z KSČM, tři poslance ČSSD a jednoho poslance ANO a KDU-ČSL.

Naopak nejmenší účast mívají často mediálně známí poslanci, kteří jsou zároveň i ministry – v desítce s nejnižší účastí jich najdeme rovnou šest. „Je to samozřejmě dáno povinnostmi ministrů, kteří tak často stíhají třeba jen polovinu hlasování, jako ministr financí Babiš nebo premiér Sobotka. Ministr zahraničí Zaorálek nebo ministr zemědělství Jurečka hlasovali jen ve třetině případů,“ upozornil analytik. Absolutně nejnižší účast má exministr zahraničí Karel Schwarzenberg z TOP 09 (28 %).

Nejvyšší průměrné účasti dosáhli poslanci z KSČM (87 %), Úsvitu (80 %) a ANO (78 %). Nejnižší účast zaznamenalo sdružení u poslanců z ODS (70 %).

Rozdíly najdeme i podle krajů, které poslanci zastupují. „Paradoxně nejmenší účast mají poslanci z Prahy (71 %), ačkoli to do práce mají nejblíže. Nejvzdálenější Moravskoslezský kraj najdeme spíše mezi premianty (81 %), podobně vzdálený Zlínský kraj dokonce vykazuje nejvyšší účast poslanců vůbec (84,5 %),“ říká Gregor a doplňuje, že i když samotná účast na hlasováních přímo nevypovídá o odvedené práci poslance, může voličům leccos napovědět.
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kohovolit.eu

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Doktorandů je nejméně za posledních dvacet let

20:48 Český statistický úřad: Doktorandů je nejméně za posledních dvacet let

Na vysokých školách v Česku se v roce 2023 vzdělávalo 308,6 tisíc studentů, z nichž téměř pětinu tvo…