Kovařík Dvořáka doprovázel během jeho působení na Národní konzervatoři hudby v New Yorku v letech 1892–1895. Byl Dvořákovým druhem, průvodcem neznámým městem a neznámou zemí, ale také asistentem, který měl za úkol pořídit první opis Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“. Během Dvořákova amerického pobytu se stal takřka členem jeho rodiny. V knize tak odhaluje řadu zcela osobních postřehů, ale také vtipných příhod, které zažili při cestách po Americe i během pobytu v New Yorku. Hudební velikán oslovoval Kovaříka titulem „indian“ nebo „indianek“, ať už ve významu láskyplném nebo v rozčilení.

Vzpomínky jsou formulovány v dopisech dvořákovskému životopisci Otakaru Šourkovi (1883–1956), který Kovaříka písemně kontaktoval během práce na třetím svazku své monografie o slavném skladateli. Kniha obsahuje korespondenci z let 1927–1950 doplněnou bohatým poznámkovým aparátem, který zařazuje události a osoby zmiňované v textu do souvislostí, v některých případech koriguje Kovaříkovy či Šourkovy omyly. Kromě samotných dopisů obsahuje publikace odbornou studii o J. J. Kovaříkovi, medailonky hlavních osobností, vydavatelskou zprávu, rejstříky, barevnou obrazovou přílohu a seznam pramenů a literatury.