Nejvyšší soud posuzoval, zda samotné zveřejnění citlivých údajů badatelům o osobách pronásledovaných bývalým režimem, v souladu se zákonem o archivnictví, může být považováno za protiprávní jednání, zakládající odpovědnost žalované za tvrzenou škodu. Vycházel přitom z nálezu Pléna Ústavního soudu sp. zn. 3/14 ze dne 20. 12. 2016, podle něhož k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobce nemohlo dojít pouhým nahlížením do archiválie podle napadeného ustanovení, nýbrž až případným postupem ostravské pobočky České televize. Žalovaná nepostupovala protiprávně, jestliže zpřístupnila informace o žalobci, včetně citlivých informací, badateli (badatelům), neboť postupovala v souladu s veřejným zájmem na poznání minulosti a vypořádání se s ní.
Celý text anonymizovaného rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 2951/2012 je k dispozici ZDE.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
Proč jste prostředníka při přijímání peněz dělal zrovna vy?
A prověřoval nebo neprověřoval jste si jejich původ?
Jinde na netu:
Další články z rubriky
22:03 Ministerstvo zdravotnictví: Podpora zdraví těhotných žen
Na Ministerstvu zdravotnictví bylo podepsáno Memorandum o podpoře projektu kombinovaného screeningu …
- 19:15 Úřad vlády: Předběžná časová osa případu darovaných bitcoinů
- 16:08 České dráhy: Parní vlak zamíří na oslavu Posázavské stezky
- 13:21 Hospodářská komora: Podnikatele by politici neměli ignorovat
- 10:17 Ministerstvo obrany: Evakuace z Izraele vojenským speciálem
- 8:52 ČEZ jako první v ČR zprovoznil 900 stojanů pro elektromobily
