„Byla jednou z několika desítek souší, ze které jsme vzali vzorek. Už na místě nám bylo jasné, že se jedná o jeden z nejstarších zkoumaných stromů. V další fázi výzkumu v laboratoři se ukázalo, že se jedná o vůbec nejstarší doložený smrk,“ popisuje Tomáš Koutecký z Mendelovy univerzity, který se svým týmem prováděl výzkum.

Ze štěpu klínového výřezu, který ze stromu odborníci odebrali, zjistili, že se náhodně vybraný smrk, jenž měl ve výšce půl metru nad zemí průměr pouhých 58 cm, dožil 623 let. Zahynul v roce 1994, pravděpodobně po napadení kůrovce.

„Přesně 623 letokruhů jsme spočítali na vzorku, který jsme ale odebírali ve výšce půl metru. Je tedy jisté, že tento strom je ještě starší, pravděpodobně o víc než deset let. Zajímavé také je, že největší tloušťka letokruhu byla 1,6 mm, nejmenší pak 0,03 mm. Největší přírůsty, měl v 18. století,“ dodává Tomáš Koutecký.

Výzkum věkové struktury šumavských horských smrčin probíhá již více než 10 let. V současnosti je v karu Plešného jezera a na hlavním šumavském hřebeni v oblasti Březníku dendrochronologicky studována odumřelá hlavní úroveň porostů metodou klínových výřezů. Celkem bylo na sledovaných lokalitách založeno 11 hektarových výzkumných ploch, z nichž se podařilo odebrat téměř 500 vzorků dřeva pro dendrochronologickou analýzu.

„Jako u většiny výzkumů v horském terénu je odběr vzorků poměrně fyzicky náročný. Zvláště strmé balvanité svahy karu Plešného jezera, nyní navíc pokryté velkým množstvím popadaného mrtvého dřeva, nejsou úplně ideálním prostředím pro transport přibližně 100 kg materiálu. Laboratorní práce a následné zpracování výsledků samozřejmě už tolik prožitků neskýtají a navíc zaberou mnohonásobně více času. Na druhou stranu, analyzovat např. výřez smrku s více jak pěti sty letokruhy je také velmi silný zážitek,“ vysvětluje Tomáš Koutecký