Financování zajistí zkvalitnění výuky kyberpsychologie, fyzikální terapie, praktických dovedností mediků, částicové fyziky nebo dokazování v civilním soudním řízení. Na peníze v soutěži o rozvojové projekty v rámci institucionálního plánu (FRUP) dosáhly všechny fakulty. Nejvíce – sedm projektů uplatnila přírodověda, po jednom pak teologická a fakulta zdravotnických věd.

Nejlepší česká kyberlaboratoř

Projekt věnovaný inovaci předmětu kyberpsychologie a rozvoji laboratoře virtuální reality na katedře psychologie reaguje podle jeho hlavního řešitele Jana Šmahaje na dynamický vývoj moderních technologií a zařízení pro výuku a výzkum v oblasti kyberprostoru.

Kyberpsychologie se zaměřuje na studium účinků kyberprostoru a informačních komunikačních technologií na chování lidí a společnosti. Věnuje se tématům virtuální reality, on-line identity, kybersexu a kyberšikany, problematice sociálních sítí, internetové závislosti nebo on-line terapii a poradenství.

Pro stávající laboratoř se počítá s doplněním o nové hardwarové a softwarové zařízení pro zkvalitnění simulace virtuální reality a jejího modelování v hodnotě 200 tisíc korun.

„Půjde o nákup teplotního čidla pro systém Nexus, rozšíření modulu Biopac, pořízeny budou také dvě nové virtuální přilby a specializovaná zařízení určená pro snímání pohyby rukou a intuitivního ovládání interaktivních prvků ve virtuálním prostředí,“ konkretizoval Šmahaj.

Díky nákupu laboratorního vybavení bude podle něj výuka výrazně rozšířena o studentské experimenty. „ Studenti budou mít nejen možnost s jednotlivými zařízeními pracovat, ale zapojí se i do následných analýz a interpretací,“ doplnil Šmahaj.

Komplexní uspořádání jako v olomoucké laboratoři není podle Šamaje v Česku dostupné na žádném pracovišti pro vzdělávání a výzkum.

Pomoc při rozjezdu nového centra

Nově vzniklé Centrum základních výkonů ve zdravotnictví na lékařské fakultě získalo společně s centrem simulátorů zhruba 270 tisíc korun. „Je to pro nás důležité především v tom prvním roce existence. Jen spotřební obvazový materiál, který budeme muset nakoupit, přijde ročně na devadesát tisíc korun,“ zdůraznila vedoucí centra Kateřina Ivanová.

Náročná, denně až 12hodinová výuka dává zabrat i samotným fantomům. „Studenti se to učí, takže při odběru krve nejde třeba jen o jeden vpich. Ukazuje se, že i modely budeme muset časem inovovat,“ dodala.

V evaluacích studenti nové centrum vyzdvihují jako užitečné a přínosné. A požadují ještě více praktických hodin výuky.

Univerzita podpořila výuku prostřednictvím soutěže o rozvojové projekty letos podruhé. Prioritní okruh dostal název Podpora pedagogické práce akademických pracovníků a profilace a inovace studijních programů na úrovni předmětů/kurzů.

„V soutěžní lhůtě do konce října podali potenciální řešitelé dvaašedesát projektů,“ potvrdila za Projektový servis Veronika Sochorová. Požadovaná dotace na podané projekty přesáhla 15 milionů korun. Odborní hodnotitelé poté schválili 31 projektů. V předchozím ročníku  soutěže se mezi projekty rozdělilo zhruba 10,5 milionu korun.