Stěžovatelka je zapsaným insolvenčním správcem vykonávajícím svoji činnost v obvodu působnosti Krajského soudu v Ostravě. Předsedkyně tohoto soudu opatřením vydaným podle § 25 odst. 5 zákona č. 182/2006, insolvenční zákon, ve spojení s § 4 vyhlášky č. 311/2007 Sb., jednacího řádu pro insolvenční řízení určila v konkrétním insolvenčním řízení jiného insolvenčního správce než stěžovatelku, přestože na ni připadalo v tzv. rotačním principu zákonné pořadí a zároveň stěžovatelku zařadila na konec pořadí. Toto rozhodnutí předsedkyně soudu odůvodnila pouze tak, že stěžovatelka nebyla určena a byla zařazena na konec pořadí „z důvodu zajištění rovnoměrného zatížení insolvenčních správců“.

Takto formulované odůvodnění dle Ústavního soudu zásadně neodpovídá základním požadavkům na byť stručné, ale logicky a srozumitelně vyjádřené a zákonem v § 25 odst. 5 insolvenčního zákona předvídané důvody, pro které stěžovatelka nebyla ustanovena insolvenčním správcem, přestože na ni vycházelo pořadí. Toto pochybení nelze hodnotit jinak než jako zásah do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces.