Ostré měření přenosu znečištění ovzduší mezi Moravskoslezským krajem a Slezským vojvodstvím odstartovalo

07.04.2018 14:32 | Zprávy

Po několika měsících testování odstartovalo v březnu ostré měření znečištění ovzduší na monitorovací stanici, která je umístěna na těžní věži bývalého dolu František v Horní Suché ve výšce bezmála 90 metrů. Výsledky měření budou součástí výstupů projektu Air Border, na němž spolupracuje Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství (FMMI) Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava s Institutem meteorologie a vodního hospodářství z polských Katovic, který svá měření provádí v Ratiboři.

Ostré měření přenosu znečištění ovzduší mezi Moravskoslezským krajem a Slezským vojvodstvím odstartovalo
Foto: VŠB-Technická univerzita Ostrava
Popisek: VŠB-Technická univerzita Ostrava, erb školy.

Doplněny budou také daty kontinuálního měření Bezpečnostně technologického klastru, který je dalším partnerem projektu. Zařízení má umístěna na střeše a také u paty bývalé těžní věže v monitorovacím voze. Za vhodných meteorologických podmínek měří obsah prachových částic v ovzduší v různých výškách také bezpilotní vzducholoď. Cílem společného česko-polského projektu je identifikovat původ, množství a směr znečištění přenášeného přes hranice. Konečné výsledky by měly být známy na jaře roku 2020, kdy projekt končí.

„Monitorovací stanici, která zachycuje suspendované prachové částice, fakulta zakoupila loni v listopadu. Protože se jedná o unikátní zařízení, museli jsme ho nejprve otestovat. Stanice funguje dle očekávání, takže jsme v březnu mohli zahájit ostrý provoz,“ objasnila finanční manažerka projektu Petra Šutarová, akademická pracovnice katedry ochrany životního prostředí v průmyslu FMMI.

Monitorovací stanice je unikátní schopností automaticky odebírat prachové částice v závislosti na směru větru. Jedná se o prototypové zařízení, které dle požadavků řešitelského týmu vyvinula česká firma Baghirra. Prachové částice o rozměru 10 mikrometrů (PM10), které se zachytávají na filtry speciálního monitorovacího zařízení, se posléze zpracovávají pro analytické účely v laboratořích FMMI.

„Filtry v monitorovací stanice měníme v průměru tak jednou za měsíc a půl v závislosti na stavu znečištění ovzduší. Takže v zimě i jednou měsíčně, v létě jednou za dva měsíce,“ uvedl účastník doktorandského studia na FMMI Daniel Hladký.

„Oproti v minulosti řešeným projektům nebude tentokrát původ a přenos znečištění určen pouze modelováním, ale prostřednictvím specializovaných měření a analýz. Předpokládáme, že tak budeme schopni odlišit různé původce znečištění, tedy lokální topeniště či dopravu od průmyslových zdrojů. A zároveň budeme schopni dle jedinečného chemického složení identifikovat konkrétní technologie způsobující znečištění,“ vysvětlila technická manažerka projektu Irena Pavlíková, akademička z katedry ochrany životního prostředí v průmyslu FMMI.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Bezpečné země

Kdo a podle čeho rozhoduje o tom, jaká země bude označená za bezpečnou? A co vůbec nechápu, v čem je pro nás bezpečnější, že se u lidí, kteří budou z jakýchsi bezpečných zemí přicházet zrychlí azylové řízení? Já mám pochybnosti, že zrychlení povede k větší efektivně, spíš to obecně bývá naopak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Letiště Praha zvýšilo provozní zisk na 5,1 miliardy korun

16:13 Letiště Praha zvýšilo provozní zisk na 5,1 miliardy korun

Společnost Letiště Praha vykázala v roce 2025 provozní zisk EBITDA ve výši 5,1 miliardy korun.