Jaký je současný přístup českých firem k odpadové politice v oblasti elektrozařízení?
Současné firmy se často zabývají otázkou úspor versus ochrany životního prostředí. Mají dojem, že si musejí vybrat mezi jedním nebo druhým. Přitom tyto dvě činnosti jdou ruku v ruce. I přesto většina tuzemských firem stále vnímá odpadovou legislativu jako nutné zlo. Existují však mezi nimi i výjimky. Známé jsou případy firem, které efektivně nastavily odpadové hospodářství tak, že provozní náklady na likvidaci zůstaly nulové a navíc v souladu s legislativou. Mnohé podniky si navíc neuvědomují, že v případě, že nebudou akceptovat odpadovou legislativu a svou činností budou kontinuálně porušovat zákon, hrozí jim sankce až do výše 50 milionů Kč.

Odlišuje se podle Vás informovanost a aktivita tuzemských firem ve sběru elektroodpadu od zahraniční?
Obecně lze říci, že na jihu a východě Evropy je aktivita firem v oblasti ochrany ekologie slabá. Pouze několik málo firem se snaží správně nakládat s elektroodpadem. Ve srovnání s tuzemskými firmami, které jsou v této aktivitě průměrné, je jejich ekologické jednání nedostatečné. Naopak v severských a německy mluvících zemích jsou lidé více environmentálně uvědomělí a firmy jsou tak vysoce aktivní ve sběru a třídění elektroodpadu. Nejlepší výsledky ve sběru elektroniky však vykazuje Švédsko a Norsko, od kterých bychom se měli učit.