„Téměř jistě je to nejvíce zubrů na území dnešní České republiky od jejich vyhubení ve vrcholném středověku,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Jak výrazně počty zubrů v Česku rostou, ukazuje porovnání se situací počátkem devadesátých let. „Zatímco v roce 1992 žilo ve všech českých chovech celkem 14 zubrů, v současnosti se jich například jen v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice vyskytuje 17,“ srovnává Dalibor Dostál. Milovické stádo, které se nachází v části vojenského prostoru u Benátek nad Jizerou, je zároveň prvním polodivokým chovem, který v České republice vznikl.
Největší stádo zubrů se nachází v oboře Židlov, kde je chovají Vojenské lesy a statky. „V Polsku hrají státní lesy při záchraně zubrů klíčovou roli, je proto velmi dobré, že i v České republice se na chovu zubrů podílí státní lesnický podnik,“ ocenil Dalibor Dostál roli Vojenských lesů a statků. Také stádo v Židlově by letos mělo, na základě doporučení koordinátorů Mezinárodní plemenné knihy, přejít do polodivokého režimu.
Klíčové je, že velká většina zubrů v Česku, konkrétně 82 kusů, patří k vzácnější, takzvané nížinné genetické linii. K méně vzácné, nížinně-kavkazské linii náleží 24 kusů zubrů. Důležité bude, až stovku přesáhne počet kusů náležejících k nížinné linii. „Právě stohlavá populace je totiž považována za geneticky soběstačnou,“ upozornil Miloslav Jirků.
V zoologických zahradách, které po desítky let hrály klíčovou roli při záchraně zubrů, žijí nejstarší zubři v Česku. „V Zoo Praze a v Plzni žijí naši nejstarší zubři, kteří letos oslaví 23 a 22 let. V obou případech jde o samice. U samic zubra v přírodě je rekord 24 let, v zajetí 28, u samců v přírodě jen 16, v zajetí pak 23 let,“ porovnal Miloslav Jirků.
V České republice fungovalo do roku 2017 deset chovů zubrů, z toho pět tvořily zoologické zahrady. Druhou polovinu pak zastupovaly malý zoopark Stěžery, který má jediného zubra a je nejmenším chovem těchto zvířat v Česku, dva soukromé chovy, obora VLS v Židlově a polodivoký chov v pastevní rezervaci v Milovicích. Jeden soukromý chov v Libni u Nového Strašecí v průběhu roku 2017 zanikl, takže v roce 2018 působí v Česku devět chovů.
Celosvětová čísla počtu zubrů za rok 2017 ještě nejsou známá. V roce 2016 tvořilo celosvětovou populaci 6573 zubrů. Z toho 1706 žilo v chovech v zajetí, 395 v polodivokých chovech a 4472 ve volné přírodě. Pro záchranu tohoto druhu je přitom potřeba dosáhnout počtu nejméně 10 000 kusů.
Zubři byli po první světové válce v přírodě zcela vyhubeni člověkem. Přežilo jen několik kusů chovaných v zajetí. Z nich se podařilo sestavit skupinu 12 zubrů, kteří vytvořili základ současné populace. K vzácnější, nížinné linii z nich patřilo pouhých sedm kusů, z nichž však jen pět zanechalo potomky. V plemenné knize zubra evropského jsou evidováni pouze čistokrevní zubři pocházející ze zmíněných dvanácti zakladatelů.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
O společnosti Česká krajina:
Ochranářskou společnost Česká krajina (ZDE) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
