V porovnání s rokem 2014 se tak jedná o vysoký nárůst, a to o 3 741 osob (tj. +77,6 %). Legálně pak na našem území pobývá 467 562 cizinců, což představuje nárůst o 15 639 osob oproti roku 2014.

V rámci jednotlivých měsíců se počet zajištěných cizinců od začátku roku až do měsíce května pohyboval v rozmezí 400 - 500 osob. V červnu bylo zajištěno již 585 osob, 1 050 cizinců v červenci a v srpnu zaznamenali policisté dosavadní měsíční rekord - 1 767 nelegálních migrantů. Od září (1 290) pak tato čísla klesala (ačkoli se stále jednalo o vysoký měsíční počet). V říjnu (479), listopadu (462) a prosinci (372) pak statistika vykazuje opět standardní měsíční průměr.

Z hlediska státní příslušnosti nelegálních migrantů, převládají občané ze třetích zemí (8 163 osob, tj. 98,1 %) nad občany EU. První místo ve statistice v důsledku zvýšeného tlaku tranzitní nelegální migrace obsadili občané Sýrie (2 016 osob, tj. 24,7 % z celkového počtu občanů 3. zemí). Na druhém místě se umístili občané Ukrajiny (1 224 osob, tj. 14,9 %), kteří většinou na naše území vstupují legálně a překračují poté povolenou dobu pobytu. Na třetí místo ve statistice se zařadili občané Kuvajtu (588 osob, tj. 7,2 %), kdy se jedná zejména o lázeňské hosty, kteří nevycestují v době platnosti pobytu. Na čtvrtém místě jsou občané Afghánistánu (583 osob, tj. 7,1 %) a na pátém místě se umístili občané Iráku (403 osob, tj. 4,9 %). Příslušníci obou státních příslušností nelegálně tranzitovali přes naše území. V meziročním srovnání sledujeme nejvyšší nárůsty u občanů Sýrie (+1 874 osob, tj. +1 319,7 %), Afghánistánu (+520 osob, tj. +825,4 %), Iráku (+387 osob, tj. +2 418,8 %), a Pákistánu (276 osob, +256, tj. +1 280,0 %).

Všichni cizinci, u kterých se projevil nejvyšší meziroční nárůst počtu, patří mezi státní příslušníky, kteří nelegálně tranzitují přes území ČR. Tito migranti vstupují na území ČR z Rakouska nebo Slovenska a mají v úmyslu pokračovat do dalších západních zemí, resp. Německa a Skandinávie. Hlavním modem operandi nelegální migrace je zneužívání azylových procedur členských států EU/Schengenu a při pohybu přes území využívají zejména mezinárodních vlakových spojů. Po zavedení opatření na vytipovaných rizikových vlakových spojích došlo k přesměrování také na silniční přepravu (autobusy a automobily) a masivnímu využívání služeb převaděčů.