Dle „Strategie ochrany před povodněmi v České republice“, schválené vládním usnesením č. 382 ze dne 19. 4. 2000 se počítá, jako se základním a neopominutelným opatřením v ochraně před povodněmi, s omezováním ekonomické aktivity v záplavových územích namísto snahy chránit tato území před povodněmi za každou cenu. Základním krokem pro tento postup je vymezení aktivní zóny záplavového území s rozdílným způsobem možného využití a to zejména s ohledem na ochranu majetku, zdraví a života občanů.
Povodí Moravy, s.p. Brno, útvar hydroinformatiky a geodetických informací zpracoval v roce 2014/2018 záplavová území včetně návrhu aktivních zón na tocích Svatobořický potok km 0,000 – 2,905 a toku Mistřínská svodnice km 0,000 – 2,011.
Situace záplavového území ZDE
Situace aktivní zóny ZDE
Tato záplavová území včetně aktivních zón budou předložena po projednání s dotčenou obcí příslušnému vodoprávnímu úřadu, tedy Městskému úřadu Kyjov ke stanovení záplavových území a vymezení aktivních zón. Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.
Záplavové území a aktivní zóna toku Svatobořický potok (km 0,000 – 2,905 správce Povodí Moravy, s.p.) byly zpracovány od soutoku s VVT Kyjovka po km 2,905 nad obcí Svatobořice.
Záplavové území a aktivní zóna toku Mistřínská svodnice (km 0,000 – 2,011 správce Povodí Moravy, s.p.) byly zpracovány od soutoku s VVT Kyjovka po mostek u zemědělského areálu nad obcí Mistřín v km 2,011.
Na potocích bylo provedeno podrobné geodetické zaměření koryta, objektů na toku a přilehlých inundací. Následně byl sestaven matematický model a provedeny hydrotechnické výpočty neustáleného proudění vody v korytě a inundaci, včetně zahrnutí přítoků. Návrh záplavového území je zpracován dle Vyhlášky 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Návrh aktivní zóny vychází z Metodiky stanovení aktivní zóny záplavového území, 2005. Výpočet je proveden na platných hydrologických údajích, které poskytuje Český hydrometeorologický ústav.
Směrodatné pro vymezení aktivní zóny jsou hloubky vody a rychlosti proudění, doba zaplavení. Plochy mimo zástavbu jsou začleněné do aktivní zóny i z důvodu zachování volného retenčního území podél toku pro transformace povodní.
Vymezení aktivní zóny vychází z jednoznačných pravidel, z fyzikálních zákonitostí proudění vody a do procesů vymezení aktivní zóny by měly být zahrnuty především vodohospodářské argumenty. Vymezení aktivní zóny je významným regulačním faktorem v procesu územního plánování, protože upozorňuje potenciální investory na rizika při povodních i na nezbytné vyvolané investice na protipovodňová a kompenzační opatření v případě realizace nových staveb v tomto území.
Plochy stávajících staveb a novostaveb, které doposud nejsou zachyceny v mapovém podkladu a stavby, na které bylo vydáno územní rozhodnutí před termínem stanovení aktivní zóny záplavového území, jsou považovány za území mimo aktivní zónu.
Omezení v aktivní zóně záplavového území:
V aktivní zóně záplavových území se dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona č. 254/2001 Sb.,nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
V aktivní zóně je dále zakázáno
a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.
Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.
Nevhodná stavební činnost prováděná v aktivní zóně záplavového území má přímý vliv na změnu odtokových poměrů v širším území. Proto jakékoliv stavby realizované v aktivní zóně jsou nejen přímo ohroženy vlastní povodní, ale jako takové jsou přímým nebezpečím pro ostatní části záplavového území z důvodu změny proudění a významného vlivu zpětného vzdutí. V podstatě se jedná o území, které by mělo být výhradně určeno pro převádění povodňových průtoků.
Vymezení aktivních zón se tedy stává velmi účinným preventivním nástrojem pro snížení povodňových škod.
Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je závazným podkladem pro územní plánování v území a musí být zahrnuto do jednotlivých stupňů územně plánovací dokumentace – zejména do grafických částí a výkresů řešících limity využití území, v souladu s platnou vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je i výchozím podkladem pro vyjadřovací činnost správce toku.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
