Na první obchodní let na čtvrté nejstarší mezinárodní lince Českých aerolinií vzlétl z kbelského letiště 2. září 1936 ráno letoun Airspeed Envoy AS-6 registrační značky OK-BAL a po deseti hodinách, pěti mezipřistáních v Užhorodu, Kluži, Iasi, Kyjevě a Brjansku a 2439 kilometrech přistál na tehdejším moskevském letišti Tušino. Za celou dobu existence linky do Moskvy přepravily České aerolinie na této trati více než 8 milionů cestujících, téměř 20 tisíc tun zboží a téměř 9 tisíc tun pošty. V současnosti nabízí České aerolinie mezi Moskvou a Prahou 16 zpátečních letů týdně a díky spolupráci s code-share partnery, tj. společnostmi Aeroflot a Travel Service si cestující mohou vybírat až z 58 frekvencí týdně pod kódem OK.
U příležitosti 80. výročí pravidelné linky mezi Prahou a Moskvou České aerolinie ve spolupráci s Letištěm Šeremetěvo připravily výstavu mapující historii této linky. Výstava, která bude slavnostně zahájena dnes v Terminálu E, zachytává na unikátních historických fotografiích všechny typy letadel, které ČSA nasazovaly na pravidelnou linku mezi Prahou a Moskvou. Výstava potrvá do 2. října 2016. Kromě toho České aerolinie udělí všem členům věrnostního programu OK Plus, kteří dnes poletí některým ze spojů ČSA mezi Prahou a Moskvou speciální bonus ve výší 1936 mil symbolizující rok zahájení provozu na lince.
Historické začátky
První komerční let na lince z Prahy do Moskvy tehdejší Československé státní aerolinie uskutečnily 2. září 1936. Přípravy na zahájení pravidelného provozu začaly již 16. května 1935, kdy byla podepsána mezistátní dohoda Československa a Sovětského svazu o leteckém spojení obou hlavních měst. První zkušební let na plánované nové trati pak České aerolinie vykonaly již 9. září 1935, rok před spuštěním pravidelného provozu na lince.
Komerční letecká přeprava mezi Moskvou a Prahou byla pro veřejnost zahájena až v nadcházejícím roce, 1. září 1936, kdy na kbelském letišti přistál letoun Aeroflotu ANT-9 s imatrikulací URSS-M26 na lince z Moskvy. O den později odstartovalo z letiště Praha-Kbely letadlo Československých státních aerolinií Airspeed Envoy AS-6 s imatrikulací OK-BAL a po 2439 kilometrech a mezipřistáních v Užhorodě, rumunských městech Kluž a Iaşi, ukrajinském Kyjevě a ruském Brjansku přistálo na letišti Moskva-Tušino. Posádku prvního letu tvořili šéfpilot ČSA Karel Brabenec, který pilotoval i historický první let ČSA z Prahy do Bratislavy dne 29. října 1923, rádionavigátor Bedřich Soukup a palubní mechanik Vladimír Čadský. Prvního letu se účastnil i tehdejší generální ředitel Československých státních aerolinií František Stočes a tajemník firmy Vilém Bauer.
Letenka na let do Moskvy v té době stála 1600 československých korun. Let trval deset hodin včetně krátkých přestávek během jednotlivých mezipřistání. Letoun Airspeed Envoy s českými motory Walter dosahoval maximální rychlosti 300 km/h a patřil v té době mezi nejrychlejší stroje ve flotile společnosti a první se zatažitelným podvozkem. Kabina pro cestující letounu Airspeed Envoy měla maximální kapacitu 4 sedačky. Linka mezi Prahou a Moskvou byla v roce 1936 provozována dvakrát týdně, její provoz byl ukončen na konci letní sezóny 31. října 1936. Spoj byl opět obnoven od letní sezóny 1937.
Československé státní aerolinie v roce 1936 provozovaly pravidelné spoje do celkem 20 destinací, 11 zahraničních a 9 vnitrostátních na celkem 9 linkách. K zahraničním destinacím patřily Vídeň, Záhřeb, Split, Sušak (v současnosti Rijeka), Dubrovník, Kluž, Bukurešť a již zmiňované Iasy, Kyjev, Brjansk a Moskva. V rámci Československa společnost tehdy provozovala pravidelné spoje do Karlových Varů, Mariánských Lázní, Hradce Králové, Ostravy, Brna, Bratislavy, Piešťan, Košic a Užhorodu. Celková délka všech tratí, které ČSA provozovaly v roce 1936, činila 6282 kilometrů. Letový personál ČSA v roce 1936 přestavoval 12 pilotů a 7 radiotelegrafistů.
Není bez zajímavosti, že krátce po zahájení provozu na lince do Moskvy Československé státní aerolinie začaly nabízet cestujícím možnost předem si objednat na palubu placené občerstvení. Od letní sezóny 1937 se provoz společnosti přestěhoval z Kbel na právě otevřené, nové letiště v Praze-Ruzyni. Od roku 1937 se na palubách letadel ČSA objevily první letušky.
Moskva – Praha: několik prvenství
První linkou, na které byla po druhé světové válce obnovena pravidelná civilní letecká doprava, byla právě mezi Prahou a Moskvou. Stalo se tak 4. srpna 1945, kdy přistálo na ruzyňském letišti letadlo společnosti Aeroflot na lince Moskva-Minsk-Varšava-Praha. Československé aerolinie obnovily lety do Moskvy až v roce 1955 s mezipřistáním v litevském Vilniusu. Až do 8. prosince 1957 byly provozovány turbovrtulovými letouny Iljušin IL-12B. O den později byl na let do Moskvy poprvé nasazen proudový letoun Tu-104A. Tímto se linka mezi Prahou a Moskvou stala prvním spojem na světě operovaným výlučně proudovými letadly. Partnerská společnost Aeroflot nasadila na linku stejná proudová letadla již od 12. října 1956. Československé aerolinie a Aeroflot také byly jedněmi z prvních leteckých společností na světě, které začaly v civilním letectví využívat proudová letadla.
Moskva – Praha - současnost
V současnosti nabízí České aerolinie mezi Moskvou a Prahou 16 zpátečních letů týdně a díky spolupráci s code-share partnery, tj. společnostmi Aeroflot a Travel Service si cestující mohou vybírat až z 58 frekvencí týdně pod kódem OK. Kromě toho České aerolinie provozují do Prahy pravidelné lety z dalších 6 destinacích v Ruské federaci: z Petrohradu, Jekatěrinburgu, Rostova na Donu, Samary, ale také z Kazaně a Ufy, které společnost uvedla do provozu teprve na začátku letošní letní sezóny.
Za uplynulých 20 let vypravily České aerolinie mezi Prahou a Moskvou celkem 32 189 zpátečních letů a nalétaly 114 547 837 kilometrů, což představuje 2858 násobek rovníkového obvodu zeměkoule.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tisková zpráva
