V únoru se nejsilnější hnutí ANO těšilo podpoře 32,1% voličských hlasů. Hnutí ANO se dlouhodobě pohybuje nad třicetiprocentní hranicí, což svědčí o stabilizaci voličského elektorátu, který vnímá předsedu této strany Andreje Babiše jako čitelnou personu, u níž klady pro voliče převyšují nad negativy v podobě jeho kauz. Mezi klady pak můžeme jako zásadní vnímat i jisté spojenectví Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem, kdy tento politický tandem představuje pro značnou voličskou obec jisté záruky a jistoty v otázkách zahraničí politiky a postojů ČR k veřejností kritizované bruselské politice.

Nové jádro liberálně smýšlejících voličů, ale i voličů, kteří volí mezi hnutím ANO a ostatními parlamentními stranami, se tvoří bezpochyby kolem Pirátů, kteří by v únoru získali podporu 16,5% voličů. Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že elektorát Pirátů se stabilizuje a tím v podstatě kladně hodnotí pozice a postoje Pirátů v opoziční roli.

Pravicově orientovaní voliči se velmi vlažně, ale i přesto vzestupně opět stmelují u ODS, která je sice nejsilnější pravicovou stranou, ale stále nemůže útočit na dosavadního politického lídra hnutí ANO. Občanští demokraté by aktuálně získali podporu 15,2% voličů.

SPD stačí aktuální zisk 7,2% hlasů k pozici čtvrté nejsilnější parlamentní strany. Vzhledem ke skutečnosti, že část postojů zastávaných SPD přebral premiér Andrej Babiš, doplácí strana předsedy Tomio Okamury na větší viditelnosti a medializaci premiéra Andreje Babiše, který má pro řadu voličů zastávajících protiuprchlické a protiunijní postoje větší váhu, než méně medializovaná, a tedy i viditelná SPD. I tak je však zřejmé, že SPD má již své voličské jádro, o nějž se může opřít zejména v nadcházejích Evropských volbách.

Menšinová vláda premiéra Andreje Babiše podporovaná KSČM prozatím nadále nepřináší komunistům velký prospěch. Je tomu spíše naopak a zejména z toho důvodu, že hnutí ANO získalo podporu jak části voličů ČSSD, SPD, tak i právě KSČM, která by aktuálně získala podporu 6,1% voličských hlasů.