STEM: Více než polovina veřejnosti nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát

17.01.2017 10:28

Třetina občanů má důvěru v Poslaneckou sněmovnu (33 %). Totožný podíl důvěřuje předsedovi této ústavní instituce Janu Hamáčkovi. Rovněž důvěra v druhou komoru Parlamentu ČR je na stejné úrovni (34 %). Pouze předsedovi Senátu Milanu Štěchovi důvěřuje mírně vyšší podíl lidí (38 %). Od roku 2015 se poněkud snížila jak důvěra v Jana Hamáčka (o 4 procentní body), tak v Milana Štěcha (o 8 bodů).

STEM: Více než polovina veřejnosti nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát
Foto: STEM
Popisek: STEM, logo.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor
1020 respondentů.

Ke konci roku 2016 STEM ve svém průzkumu zjišťoval, zda lidé mají důvěru v Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR. Zároveň lidé vyjadřovali důvěru či nedůvěru předsedům těchto institucí.

Poslanecké sněmovně důvěřuje třetina občanů, Senátu rovněž třetina. Stejný podíl důvěřuje také předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi. Předseda Senátu Milan Štěch má mezi lidmi důvěru poněkud vyšší, téměř dvou pětin veřejnosti.

Pramen: STEM, Trendy 2016/12, 1020 respondentů

Celkově můžeme konstatovat, že více než polovina veřejnosti (56 %) nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát. Naopak téměř čtvrtina občanů (23 %) má důvěru v obě komory Parlamentu ČR. Podíl lidí, kteří mají důvěru pouze v jednu instituci, je téměř stejný (cca 10 %).

Aktuální míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu je významně vyšší než v předchozím funkčním období (v prosinci 2012 mělo důvěru v PS pouze 18 % občanů). Důvěra v Senát je poměrně stabilní (prosinec 2012: 30 %).

Pokud porovnáme hodnocení Jana Hamáčka s hodnocením jeho předchůdkyně v křesle předsedy Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové, měl Jan Hamáček v prvním roce svého funkčního období mírně vyšší důvěru veřejnosti. Ovšem zatímco důvěryhodnost M. Němcové byla v letech 2010 až 2012 stabilní, u J. Hamáčka pozorujeme významné snížení podílu pozitivních hodnocení.

Při nástupu do funkce předsedy Senátu měl Milan Štěch důvěru 40 % občanů (podobně jako jeho předchůdce Přemysl Sobotka na konci svého funkčního období – v září 2010 Sobotkovi důvěřovalo 41 % lidí). V letech 2011 a 2012 se však míra důvěry v M. Štěcha snížila a na vstupní hodnotu se vrátila až v roce 2013. Po dvouletém období stability v aktuálním průzkumu znovu vidíme pokles míry důvěry.

Pramen: STEM, Trendy 2010-2016

(2015: důvěra v J. Hamáčka – průzkum v září, důvěra v M. Štěcha – průzkum v listopadu)

Míra důvěry v komory Parlamentu je významně vyšší mezi sympatizanty KDU-ČSL a ČSSD (data dokonce naznačují, že příznivci KDU-ČSL důvěřují předsedovi PS J. Hamáčkovi častěji než stoupenci ČSSD). Mezi příznivci hnutí ANO je podíl lidí důvěřujících Poslanecké sněmovně, Senátu a předsedovi J. Hamáčkovi nižší než u stoupenců jejich koaličních partnerů. Ovšem ještě nižší je mezi sympatizanty KSČM, STAN a SPD.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Policie ČR: Přidělování bytů - obvinění 6 osob

22:04 Policie ČR: Přidělování bytů - obvinění 6 osob

Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (…