Skupina Laura a její tygři se vrací do Mostu, zahraje na autodromu

The Most Show bude dnem plným sportovních, kulturních i gastronomických zážitků v celém areálu mosteckého autodromu. Návštěvníci se mohou těšit na závody série DMV GTC pro cestovní vozy i GT speciály na velkém okruhu, na malém okruhu na polygonu si to zase rozdají o body do evropského šampionátu minibiků mladí talentovaní jezdci na maloobjemových speciálech. Kdo se nabaží rychlých a silných strojů, může se nechat zlákat přehlídkou kulinářských specialit z různých zemí světa. Na své si přijdou i milovníci dobré muziky, kromě Laury a jejích tygrů zahraje i americký kytarista a zpěvák Dani Robinson či bluesová legenda Luboš Andršt.

Program začíná v 09:00 hodin a končí před půlnocí, vstupné je pouhých 150 korun. Food Festival s řadou zajímavých novinek z oblasti gastronomie a ochutnávkami tradičních i netradičních alkoholických a nealkoholických nápojů pak pokračuje i v neděli 30. července. Pořadatel proto nabízí zájemcům možnost přespat v areálu autodromu ve vlastním karavanu či ve stanu. Parkovné za odstavený vůz v areálu autodromu vyjde na 50 korun, za noc strávenou v karavanu či ve stanu poplatek činí 200 korun. Podrobné informace o The Most Show zájemci najdou zde.

Frontman kapely Laura a její tygři a nyní už jediný její zakládající člen Karel Šůcha poskytl společnosti AUTODROM MOST před mosteckým koncertem následující rozhovor:

Skupina Laura a její tygři způsobila svými prvními koncerty a nahrávkami v oblasti tuzemské populární a rockové hudby nevídaný rozruch a vysloužila si kromě výrazné fanouškovské obliby i uznání kritiků. Proslavila navíc Most, který díky hnědouhelnému průmyslu a sociálnímu složení obyvatelstva nemá v ostatních částech republiky nijak příznivou reputaci. Hlásíte se stále k odkazu původního sídla kapely, jak v současné době Most vnímáte?

V Mostě jsem se narodil, chodil do školy, hrál basketbal, žil, pracoval a nakonec založil kapelu Laura a její tygři. Původní kapela byla složena z mosteckých muzikantů, ale v průběhu let se sestava kapely proměnila a nyní jsou všichni „pražáci“, byť původem ze všech koutů republiky. K Mostu se stále hlásím – kapela zde vznikla a udělala první nejdůležitější kroky. V poslední době se do Mostu často nepodívám, rodiče ani teta, za kterými jsem jezdil, již nežijí, ale kamarády tu stále mám a rád je potkávám.

Koncert v areálu mosteckého autodromu 29. července je v tomto kontextu (viz otázka výše) návratem do města, odkud její původní členové pocházejí. Jsou koncerty v Mostě běžné v kalendáři Laury, nebo se na sever Čech vracíte po delší době? Co od vás mohou místní fanoušci čekat, jaký repertoár jim nabídnete? A jaký očekáváte ohlas na Vaše vystoupení?

V Mostě nehrajeme příliš často, pro mne jde vždy o mimořádný koncert a těším se, koho z kamarádů nebo známých uvidím. Na Autodromu nás čeká „velký“ koncert – 90 minut, takže odehrajeme celý aktuální repertoár – od nejnovějších písní k těm nejstarším, které jsme nacvičili ještě v mosteckém Neprakta klubu.

Jaký máte vztah k motoristickému sportu či k motorismu obecně? Svezl jste se někdy na mosteckém autodromu? Nabízíme také kurzy bezpečné jízdy, při nichž odborní instruktoři trénují s účastníky jak předcházet, případně zvládat krizové situace, s nimiž se každý den setkáváme na silnicích. Uvažoval byste o takové možnosti, má podle vás bezpečnostní prevence smysl?

Pokud jde o motosport, jsem absolutní „neználek“. To co vím, se dozvídám z televize. Na autodromu jsem nikdy nejezdil, před rychlostí dávám přednost opatrnosti. Autem ale jezdím hodně, cestování ke koncertům patří, muzikanti jsou na cestách mnohem déle než na podiu. Někteří muzikanti, se kterými jsem hrál, na silnici zemřeli. Prevence bezpečnosti je strašně důležitá, stačí porovnat počty mrtvých po teroristických útocích v Evropě a počty mrtvých při nehodách na našich silnicích.

Mostecký okruh funguje 34 let, Laura je (pokud považuji správně za datum vzniku kapely rok 1985) jen o dva roky mladší. Je všeobecně známo, že chod kapely máte pevně v rukou, anarchie se (navzdory černým brýlím, kravatám, kalhotám a bílým košilím) nepřipouští. Jaký je recept na dlouhověkost a neutuchající poptávku po Vaší muzice? Navíc, když soubor čítá osm členů, jež je třeba ukočírovat. Souzníte profesně i lidsky?

V kapele spolu musíte vycházet nejen jako muzikanti, ale také jako lidi – už jsem říkal, že na cestách jsme déle než na podiu. Pokud je někdo negativní, má hádavou opici nebo ve všem vidí faul na sebe, v kapele nevydrží. Jeden negativista zkazí náladu všem. Od lidí v kapele chci, aby ovládali svůj nástroj, nehráli si na hvězdy mezi sebou ani před nikým jiným, aby byli dochvilní a nikoho na sebe nenechali čekat. Velmi důležité je, aby byli loajální. Pokud jsou kamarádi a tráví spolu volný čas, jako současná parta, je to jen dobře a teď máme opravdu skvělou partu!

Měl jste vždy poměrně šťastnou ruku při výběru ženského hlasu Laury. Potvrzuje to i zatím poslední zpěvačka Lucie Bakešová. Jakými kritérii se při výběru vokalistky řídíte, co musí splňovat? Je možné, že by kapela v budoucnu od ženského hlasu upustila, a to i přes svůj název?

Z Lucie jsem nadšený, po stránce lidské i profesní. Je skvělá do party a navíc je neuvěřitelně muzikální – nadaná hudebně, pohybově i herecky. Práce s kapelou ji baví, na dlouhých cestách si nestěžuje, nepožaduje extra podmínky. Letos v červnu jsme prožili „zátěžový“ test, kdy jsme večer hráli v Bruselu, po koncertě byla after party na Českém zastupitelství, ráno v 5:00 hod. budíček a cesta do Podbořan, kde proběhl odpolední koncert pod žhavým sluncem a přejezd do Berouna, kde byl večerní koncert. Lucka ani na jednom z koncertů nepovolila, dokázala ze sebe pokaždé vydolovat energii. Nikdo z diváků v Berouně nepoznal, že má za sebou dva tisíce kilometrů v dodávce a právě zpívá třetí koncert za 24 hodin. I když tak na podiu nepůsobí, je to skromná holka a já si moc přeju, aby byla v Lauře do „skonání světa“. Hledat další novou zpěvačku bych nechtěl – musí umět zpívat, musí dobře vypadat, nemůže být hloupá, musí dokázat vyjít se smečkou – uznejte, že to je těžká kombinace. Laura a její tygři nemůže fungovat bez dívky, je to prostě zakotveno v samotném názvu kapely…

Laura na delší čas zmizela z tuzemských scén a působila ve Francii, Německu, Švýcarsku, Belgii či Nizozemí. Jak se žije (či žilo) rockovým muzikantům ve vyspělé části Evropy? Jaké jsou podmínky tam a u nás? Neuvažujete o návratu na evropská pódia, změnily se od vašeho dřívějšího působení nějak zásadně šance a možnosti?

Máte pravdu, v důležitou dobu, po pádu „železné opony“, jsme zmizeli z naší scény a koncertovali v zahraničí. Užívali jsme si to moc, ale vůbec jsme nepřemýšleli o tom, že doma se vše mění, vznikají nové kluby, festivaly, vydavatelské firmy, rádia a televize. My jsme u toho nebyli a po návratu jsme znovu hledali své místo na české rockové scéně. Jsme ale moc rád, že jsme zažili tak intenzivní koncertování v zahraničí. V Československu se v té době hrálo často na nekvalitní doma vyrobené aparatury, nejen technické podmínky byly žalostné - ubytování na hotelech, pořadatelé, média, to vše bylo na venku úplně jiné úrovni než u nás. Dnes se podmínky doma a v zahraničí hodně vyrovnali – je to jako se vším v životě. Pokud jde o možnosti koncertování v na evropských nebo jiných podiích, občas venku zahrajeme, např. Šanghaj, Brusel, ale jde o jednotlivé příležitosti.

Zatím posledním albem, respektive dvojalbem Laury je zremasterovaná prvotina Žár trvá a deska Továrna na sny. Připravujete nějakou novinku? Pokud ano, prozradíte více?

V současné době nahráváme hudbu pro Večerníček v České televizi. Tahle práce mě moc baví, je to krásně kreslená, chytrá pohádka. Jsem rád, že jsme tuhle nabídku dostali. Paní režisérka a výtvarnice Jitka Petrů nás sama oslovila, protože znala naše dětské album Džungle nebo město, které jsme natočili s dětským sborem Koťata z Chlumce u Ústí nad Labem.

Společně s Laurou na autodromu vystoupí i americký kytarista a zpěvák Dani Robinson a kytarista, skladatel a pedagog Luboš Andršt. Podařilo se podle vás organizátorům skloubit osobnosti a žánry tak, aby si na své přišla většina publika?

Pokud přijde publikum, které má rádo rock, blues, jazz – poctivě zahranou, živou hudbu, určitě si přijde na své. Pro mě je to skvělá dramaturgie a na obě kapely se moc těším. Rád si zahraju v jejich společnosti.

Akciová společnost AUTODROM MOST provozuje stejnojmenný závodní okruh. Budoval se v letech 1978 až 1983 v místě bývalého povrchového hnědouhelného dolu Vrbenský. Nápad na stavbu autodromu sice vznikl v souvislosti s automobilovými a motocyklovými závody, hned od počátku se ovšem počítalo s jeho využitím i pro jiné účely. Autodrom tak brzy ožil také testováním závodních i nově vyvíjených vozů, výcvikem řidičů speciálních vozidel sanitních, hasičských nebo policejních, závodnickými školami či kurzy bezpečné jízdy. Tuto úlohu převzal později polygon, vybudovaný v areálu závodního okruhu v roce 2005. Stále je největším a nejkomplexnějším zařízením svého druhu v České republice. Svou dispozicí, instalovanými technologiemi a dalšími navazujícími aktivitami nabízí na ploše 13 hektarů jedinečné podmínky pro výuku a výcvik řidičů ve všech oblastech problematiky řízení vozidel veškerých druhů a tonáží.

Vybrané závody sezony 2017:

14. – 16. 7. - MOTOCh Motorcycle Championship

28. – 30. 7. - The Most Europe Minibike Weekend

01. – 03. 9. - CZECH TRUCK PRIX

06. – 08. 10. - The Most Grand Finale