Slovácká suita skladatele Vítězslava Nováka, která je jakýmsi obrazem svátečního dne na slovácké vsi na přelomu 19. a 20. století, neinspiruje filmaře poprvé. Už v roce 1966 ji v brněnském studiu Československé televize natočil režisér Kuba Jurečka. „Nový dokument navazuje na tradici folklorních pořadů, které televize v minulosti vyvážela z Brna do celého světa. Téma a samotná poetika tohoto snímku zároveň ukazuje stále živoucí formu folkloru z oblasti Slovácka,“ zamýšlí se dramaturg ČT Martin Polák.

Novákova kompozice přibližuje tři základní momenty života zdejších lidí – křesťanskou víru, lásku a přirozenou muzikálnost. Kuba Jureček v tehdejším duchu pojetí udržování a obnovy folkloru některé obrazy inscenoval a do celé poetiky filmu přidal i trochu patosu. „Po bezmála půl století jsem se rozhodl přistoupit k Slovácké suitě trochu jinak,“ říká režisér Jiří Šindar a vzpomíná, jak v roce 2001 uslyšel první větu Novákovy suity v evangelickém kostele v Javorníku v podání místního varhaníka Tomáše Majtána. Tehdy si režisér uvědomil, jak slovácký folklor určuje tep zdejšího života.  „Přestože je dnešní svět jiný, moje pojetí suity ukazuje, že všechny prvky, které ovlivňovaly život lidí v minulosti, v něm stále nacházíme,“ zamýšlí se Šindar a dodává: „Společně s kameramanem Jirkou Strnadem a celým štábem máme snahu ukázat svět moravského Slovácka dnešníma očima. Děti si už nehrají na pastvě, zamilovaní se nescházejí pod lipou, ale nálada u tradiční lidové muziky je obdobná jako před desítkami let.“