Spolek pro ochranu restituentů: Spousta lidí se spravedlnosti nedočká, chceme pomoci

06.10.2017 8:00

Třeba i 27 let se snaží získat půdu své rodiny. Marně. Stálo je to spoustu času, nervů, peněz. Dlouho věřili ve vymahatelnost práva. Hořkost a pocit bezmoci mnohým podlomily zdraví. Poté Parlament ČR rozhodl, že 1.7.2018 má být konec.

Spolek pro ochranu restituentů: Spousta lidí se spravedlnosti nedočká, chceme pomoci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jedna z budov v areálu Pražského hradu navrácená Římskokatolické církvi

Ukradený majetek nevrátí, náhradní pozemky také ne. V úvahu připadá jen symbolické odškodné. Na majetkové křivdy, které stát nebyl schopen zhojit, se nyní zaměří Spolek pro ochranu zájmů restituentů. Pomoci chce původním majitelům, běžným rodinám. Těch jsou desítky tisíc. Spekulanty Spolek odmítá. „Chceme omezit nové křivdy, které by vznikly nenaplněním zákona o půdě a popřely tím samotný princip restituce,“ říká JUDr. Petr Fišer, předseda Spolku pro ochranu zájmů restituentů a dodává: „žadatele tlačí čas.

Spolek nabízí platformu pro čerpání know how, sdílení zkušeností a nástroje, které jim pomohou jednat efektivněji.“ Ambicí spolku je vytvořit rovněž seznam advokátů s prokazatelnou specializací na restituční právo a úspěšnými případy obhajoby žadatelů. „Takoví právníci nebudou plýtvat časem ani penězi klienta tím, že si danou problematiku budou muset nejprve zdlouhavě nastudovat. Nebudou tápat, čímž se zásadně zvýší šance na úspěch,“ uzavírá JUDr. Petr Fišer.

Spolek pro ochranu zájmů restituentů vznikl na základě iniciativy rodiny Hlaváčovy, která se jako jedna z mnoha ucházela o navrácení odňatých pozemků na území hl. města Prahy. V roli restituentů
prošli dlouhým procesem řízení k vydání odňatých pozemků, které do dnešního dne nebylo zcela skončeno. „Za dobu trvání restitučního řízení jsem stihl vystudovat základní, střední i vysokou
školu, složit justiční zkoušky a v restitučních řízeních působit jako právní zástupce vlastní rodiny,“ říká JUDr. Marek Hlaváč, vnuk původního žadatele o navrácení rodinného majetku, a dodává: „beru
si to hodně osobně, odjakživa mě bolelo zklamání a hořkost dědečka, který se satisfakce bohužel nedožil.“

V České republice najdeme přibližně 45 000 podobných příběhů, za kterými jsou běžné rodiny a lidské příběhy, některé z nich navíc velmi emotivní. Česká republika přesto schválila Zákon o restituční tečce a nadále zůstává v roli dlužníka tzv. prvorestituentů. To je podle názoru zakladatelů Spolku nemorální a narušuje to právní jistotu občanů České republiky.

Podrobné informace ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Správa jeskyní ČR: Koněpruské jeskyně zakládají novou tradici kulturních pořadů v podzemí

16:05 Správa jeskyní ČR: Koněpruské jeskyně zakládají novou tradici kulturních pořadů v podzemí

Od letošního jara, souběžně s otevřením nového Domu přírody Českého krasu, uvádějí Koněpruské jeskyn…