Hovořil o dlouhodobém vývoji krajinných struktur v oblasti Mostecké pánve a o vlivu hnědouhelné těžby na krajinu. Prezentoval také data týkající se dokončených, rozpracovaných i plánovaných rekultivací.

Cílem rekultivací je zacelit zásahy do přírodního terénu způsobené těžbou a obnovit krajinné ekosystémy. Jak vysvětlil Stanislav Štýs, výsledkem může být transformace krajiny v lesy, ornou půdu, sady či vinice, ale i v rekreační oblasti: „Mostecká pánev byla původně krajinou přírodních jezer a močálů, pak zemědělskou krajinou. Nyní je zde vysoká míra báňského využití. Po kompletní rekultivaci se promění v atraktivní rekreační oblast. Bude postavena pro volnočasové využívání nejen regionálního, ale i mezinárodního významu.“ V této souvislosti zmínil např. napouštění rekultivačních jezer. Prostřednictvím fotografií představil i jednotlivé fáze rekultivace – technickou, během níž těžké stroje nejprve srovnají terén, a biologickou, v jejímž rámci je půda zúrodňována a osazována.