Projekt financovala Technologická agentura České republiky (TA ČR), mapy s odborným obsahem dodala společnost Beleco. Úspory přitom v tomto případě neznamenají zhoršení péče o cenné lokality. Naopak, levnější postup přináší výrazně lepší výsledky.   

Materiál se zaměřuje především na stepi, přirozené a polopřirozené louky či pastviny. Ty představují jedny z nejcennějších a zároveň nejzranitelnějších biotopů a péče o ně stojí daňové poplatníky ročně několik miliard korun, které stát vyplácí na agroenviromentálních dotacích či zakázkách za sečení luk nebo jejich přepásání domácími zvířaty. „Přes enormní náklady však tento typ managementu často nefunguje a ztráta druhové rozmanitosti v mnoha lokalitách pokračuje,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky, který je spoluautorem metodiky. 

Namísto umělého napodobování přežitých forem hospodaření proto vědci doporučují do péče o krajinu zapojit původní, přirozené mechanismy. Konkrétně velké kopytníky, jako jsou zubři, divocí koně nebo zpětně šlechtění pratuři. Právě tři klíčové druhy kopytníků se v přírodě po statisíce let podílely na vytváření a udržování otevřené krajiny. „V zemích, které patří v ochraně přírody k evropské špičce, se tento typ managementu používá více než tři desetiletí a přináší vynikající výsledky,“ dodává Miloslav Jirků.

V České republice by mohlo používání takzvané přirozené pastvy velkých kopytníků dlouhodobě ušetřit několik desítek až stovek milionů korun. Uplatnění může najít především v bývalých i současných vojenských výcvikových prostorech, rozsáhlejších chráněných územích, postindustriálních oblastech, nebo při údržbě mimoprodukčních zemědělských ploch. „Projekt přišel s jednoduchým, funkčním, zcela logickým a překvapivě levným řešením. Aplikovaný výzkum v oblasti ochrany přírody je jedním z důležitých témat a Technologická agentura projekty výzkumu v této oblasti dlouhodobě podporuje,“ uvedl ředitel Technologické agentury Luděk Knorr.

Nejde jen o podstatnou finanční úsporu, ale především o výrazně lepší výsledky při údržbě krajiny přírodě blízkým způsobem. „Tento typ managementu vytváří pestrou mozaiku různých typů prostředí. Právě ta je pro mnohé druhy rostlin a živočichů nepostradatelná. V České republice podobný typ krajiny dlouhodobě mizí a s ní i řada ohrožených druhů,“ doplnil Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně.