Jedním z preventivních nástrojů jsou komplexní pozemkové úpravy. Právě díky nim vznikají v blízkostí obcí poldry, vodní nádrže, záchytné příkopy nebo obtokové kanály. Že fungují se ukázalo v celé řadě případů, naposledy na Přerovsku, kde v obci Kladníky nebo Hradčany na Moravě minimalizovaly škody a ochránily sousední nemovitosti. Důležitým podkladem pro jejich projektování jsou údaje evidované v Monitoringu eroze. K čemu monitorování slouží, a jak pomáhá starosty nově informuje i Svaz měst a obcí ČR.

V posledních týdnech se potýkáme s klimatickými výkyvy, kdy období sucha střídají krátké ale intenzivní srážky. Díky nedokonalému hospodaření či nedostatečné síti protipovodňových a protierozních opatření může velmi často docházet k vyplavování bahna z polí i bleskovým povodním, jejichž výsledkem jsou škody na majetku i ohrožení obyvatel.

Existují, ale nástroje, které umí následkům takovýchto události předcházet. Jedním z nich je systém Monitoringu eroze zemědělské půdy, který vznikl ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) a slouží k evidenci a následné prevenci erozních událostí způsobených především přívalovými dešti. Erozní událost může pracovníkům SPÚ nahlásit kdokoli. Po zaevidování erozní události do systému úloha monitoringu nekončí. Získané informace SPÚ mimo jiné využije při navrhování protierozních a protipovodňových opatření v pozemkových úpravách (PÚ).