Ohniska vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) v chovech drůbeže v Evropě byla po proběhlé nákazové vlně na přelomu roku 2016/2017 zjišťována i v letním období. Nejvíce „letních“ ohnisek bylo zjištěno v Itálii, ale virus se objevil také ve Spojeném Království, Belgii a Francii. Zatímco ohniska v chovech drůbeže na přelomu let 2016/2017 včetně letních ohnisek byla spojena s detekcí viru HPAI subtypu H5N8, ochlazení přineslo kromě přibývajících ohnisek HPAI subtypu H5N8 také výskyt nového subtypu viru HPAI H5N6 v chovech drůbeže.

Od začátku roku 2018 se žádné ohnisko HPAI v chovech drůbeže na území Evropy neobjevilo, ale letošní hlášený výskyt HPAI subtypu H5N6 u volně žijících ptáků z Irska, Spojeného Království a Německa představuje významné riziko zanesení viru do chovů drůbeže.

V roce 2018 byla potvrzena v Evropě i ohniska nízce patogenní ptačí chřipky (LPAI) v chovu drůbeže. Viry nízce patogenní formy ptačí chřipky (dále jen „LPAI“) subtypů H5 a H7 způsobují pouze mírné onemocnění, avšak mají potenciál za určitých podmínek mutovat na HPAI.

V souvislosti s výše uvedeným si Vás dovoluji upozornit na zvýšené riziko zavlečení ptačí chřipky do chovů drůbeže. Je proto nezbytně nutné zajistit a kontrolovat, aby byl průběžně sledován zdravotní stav drůbeže a věnována zvýšená pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a prevence v chovech. Volně žijící ptáci jsou přirozeným rezervoárem virů ptačí chřipky a zejména ti vodní jsou nebezpeční pro přenos do chovů drůbeže, protože se u nich nákaza klinicky neprojevuje.

Prevence spočívá zejména v ochraně chovů před zavlečením nákazy volně žijícími ptáky (zasíťování oken, větracích otvorů, zasíťování, zastřešení nebo úplné omezení výběhů). Důležité je, aby voda a krmivo nebylo kontaminováno trusem volně žijících ptáků a bylo drůbeži podáváno uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva. Další opatření spočívají v zákazu vstupu nepovolaných osob do hal, dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázovém naskladňování a vyskladňování turnusů, aktivace dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu. Dále je důležité vést řádnou evidenci o chovu drůbeže (úhyny, přesuny, veterinární zákroky), aby v případě zvýšeného úhynu drůbeže, snížené užitkovosti, nebo jiných příznaků hromadného onemocnění mohla být neprodleně informována místně příslušná krajská veterinární správa, která zajistí přijetí účinných ochranných opatření.

Pro prevenci šíření nákazy je mimořádně důležité co nejrychlejší zjištění případného výskytu, které je zajištěno tzv. „systémem včasného varování“. Tento systém spočívá v povinnosti chovatelů hlásit příznaky, které by mohly svědčit o onemocnění ptáků. Pro úplnost zopakujme, že změny zdravotního stavu charakterizované zvýšenými úhyny, poklesem příjmu potravy a produkce, které je nutné hlásit příslušné krajské veterinární správě, jsou: pokles v příjmu potravy a vody o více než 20 %, pokles v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než 2 dny a zvýšena úmrtnost vyšší než 3 % týdně.

Aktuální nákazovou situaci v Evropě i v ČR a letáky pro veřejnost a chovatele je možné nalézt na stránkách Státní veterinární správy (ZDE).

Psali jsme:

Státní veterinární správa: Dvě české mlékárny mohou nově vyvážet své produkty do Číny

Státní veterinární správa: Divoká prasata z dovozu obsahovala nebezpečného parazita

Státní veterinární správa odhalila na Vysočině více než dvě stě týraných psů

Státní veterinární správa: Vyplácení zástřelného a nálezného v souvislosti s africkým morem prasat a Aujeszkyho chorobou je obnoveno

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.