Každá společnost zapsaná v obchodním rejstříku se bude muset svléknout do naha, čili doložit svého konečného vlastníka, ať už bude v Nizozemsku, Panamě či například v Hongkongu. Nevládní organizace varují, že návrh nesplňuje zásadní kritéria pro dosažení kýženého protikorupčního efektu a bez níže uvedených jednoduchých zásad zůstane zákon pouze na papíře. Zde jsou základní teze, kterých by mělo být docíleno:

1. Informace zveřejňované v rejstříku konečných vlastníků musí být veřejně přístupné – nikoliv pouze pro vybrané subjekty jak navrhuje tato novela. Evropská směrnice sice dostupnost těchto informací ponechává na členských státech EU, nicméně zároveň ukládá, že musí být zaručena ověřitelnost zveřejňovaných informací. Údaje o vlastnické struktuře firem mají přitom podle návrhu Ministerstva financí zůstat prakticky mimo dosah veřejnosti a tím i mimo možnost jakékoli nezávislé kontroly. Informace mají zůstat neveřejné přesto, že některé typy společností (např. společnosti s ručením omezením) své vlastníky v obchodním rejstříku musí plně zveřejňovat již nyní.

2. Návrh nemá zatěžovat rejstříkové soudy. Ty by měly neveřejný rejstřík spravovat a vydávat k němu přístupy řádově několika tisícům subjektů včetně např. exekutorů nebo pojistných makléřů. Tato agenda by zcela odpadla při plném zveřejnění registru.

3. Je nezbytné, aby v aktuálním znění návrhu bylo zavedeno pravidlo, že společnost, která nebude mít zveřejněné informace o své vlastnické struktuře, nebude moci získat veřejné prostředky (například veřejné zakázky či dotace). V aktuálním znění zákona předpokládá, že kontrola zveřejňování informací o vlastnících bude analogická jako v případě účetních závěrek, jejichž předkládání většina společností dlouhodobě ignoruje. Tato jednoduchá podmínka by velmi efektivně nutila společnosti plnit zákon, aniž by se přitom muselo přistupovat k sankčním prostředkům.