Kolínské vozy Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroën C1 vyráběné automobilkou TPCA se od soboty 14. září staly nedílnou součástí kultury a budoucí historie města Kolína. Čtveřice soch vyrobená z běžně používaného materiálu pro Aygo, 107 a C1 renomovanými umělci z Francie, Čech a Japonska, byla slavnostně odhalena veřejnosti. Stalo se tak při příležitosti vyvrcholení mezinárodního festivalu moderního umění TPCArt aneb Kolín galerií, který završil ohňovou show. V rámci atraktivního doprovodného programu navštívilo festival na pět set návštěvníků a VIP hostů z regionu a České republiky. TPCArt pořádala kolínská automobilka TPCA Toyota Peugeot Citroën ve spolupráci s městem Kolín a Galerií Středočeského kraje GASK.

Veřejný park nad ztracenou uličkou v Kolíně se od minulé soboty přeměnil v netradiční Galerii pod širým nebem. Až tří metrová umělecká díla, která váží až jednu tunu, tvořili umělci Tets Ohnari (*),Sylvain Sambre (**), Jan Kaláb (***), Jan Holub (****).

Na výrobu originálních děl byly použity materiály, které majitelé kolínských trojčat naleznou přímo ve svých vozech. Sochy jsou tvořeny ocelovými plechy z kolínské lisovny, kde vyrábí 51 druhů plechových výlisků. Liší se tloušťkou, šířkou a také povrchovou úpravou plechu. Tak jako vozy Aygo, 107 a C1 jejichž život začíná právě zde, dala lisovna existenci i umělecké tvorbě.

Vedle karosářských dílů jako bočnice, střecha, dveře či podlaha jsou sochy tvořeny a zdobeny výfuky, brzdami, hřídelí, přední nápravou, ale i sérií kabelů a pedálů, šroubů a řadou dalších. Celkem bylo použito 1500 kg ocelových plechů a trubek. Dále se na sochy použily 4 výfukové systémy, 8 kusů přední nápravy, 4 zadní brzdy, 8 sedaček, 8 výztuh zadní části karosérie. Navíc umělci ve spolupráci se 70 studenty kolínské střední průmyslové školy rozřezali jednu celou karosérie, dvoje přední a zadní dveře. Použili i 12 metrů brzdových trubiček, 4 kusy stěračových mechanismů a 10 kusů pedálových sad.

A co o spolupráci s umělci řekli sami studenti? Nadšení nad novým pohledem na svět. „Neuvěřitelně nás bavilo vyrábět něco, co je funkční a zároveň to vypadá dobře. Je nepředstavitelné, že z kusu železa a za pár peněz jde udělat něco tak nádherného. Velmi pozitivní bylo, že jsme to mohli dělat sami, byl akceptován náš názor a mnoho věcí se vytvořilo podle našich nápadů,“ shodli se Jakub Mistr a Jiří Svoboda, kteří pomáhali především Janu Kalábovi, ale se svařováním i ostatním umělcům.

Jan Pařez se věnoval zejména japonskému umělci Tetsovi Ohnarimu. „Spolupráce super. A dokonce jsme se i domluvili. Nadchla mě práce před GASKem, kde jsme vytvářeli sochu pouze z karosérií. Nikdy jsem neviděl, jak jednoduše se dají dělat sochy. Nyní se budu už koukat na sochy z úplně jiného pohledu.“

Štěpán Kafka a Marek Jansta byli dvorními pomáhači Jana Holuba.

„Spolupráce s Honzou nás bavila. Bylo super, že jsme se mohli zapojit se svými nápady. Získali jsme nové zkušenosti s prací s autogénem a se svářečkou. Honza nás toho opravdu hodně naučil. Změnil se i náš pohled na samotnou TPCA. Mysleli jsme si, že je to jenom automobilka. Ani jsme netušili, co všechno dělá pro lidi, a pro zlepšení okolí. Graffiti jsou fakt dobrý. Je to umění, které v Kolíně opravdu chybělo.“

V rámci slavnostního otevření Galerie pod širým nebem Sylvain Sambre poděkoval TPCA, že mu umožnila přijet do České republiky a vzpomenout si tak na dobu svého uměleckého studia v Česku.  „Jsem rád, že jste mi umožnili vidět moc zajímavý prostor jakým automobilka TPCA je. Byla to pro mne veliká zkušenost a inspirace při přípravě mého díla, které nese odkaz „silný a stabilní partner regionu“. “