Od roku 2014 mají sice europoslanci povinnost vyplňovat svá finanční prohlášení elektronicky a v angličtině, výši příjmů však uvádějí v kategoriích definovaných v rozmezí 1–499 EUR, 500–1000 EUR, 1001–5000 EUR a 5001–10000 EUR. Částky nad 10 tisíc EUR se pak zaokrouhlují na desetitisíce.
Téměř třetina europoslanců má přivýdělek
„Vysoké příjmy z vedlejších činností představují vážné riziko střetu zájmů,” hodnotí výstupy analýzy Daniel Freund z TI EU, vedoucí oddělení integrity EU. „Čí zájmy europoslanci skutečně zastupují? Občanů svých zemí, nebo těch, kteří platí jejich vedlejší zaměstnání?” dodává Freund.
Placenou vedlejší činnost provozuje 31 % europoslanců, přičemž 9 až 30 z nich si přivydělalo víc, než činí jejich europoslanecký plat. Deklarováno bylo celkem 1366 vedlejších příjmů – což je 13% nárůst od začátku mandátu.
49 europoslanců začalo provozovat vedlejší činnost až po získání poslaneckého mandátu, u jejich aktivit tak existuje větší pravděpodobnost napojení na zvolenou funkci. Riziko střetu zájmů je tak o to vyšší. Čtyři europoslanci si díky vedlejším příjmům vydělali přes 100 tisíc EUR ročně.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
