Celounijní linka nouzového volání 112 je opravdu využívána. V loňském roce operátoři odbavili téměř 159 milionů hovorů. V 8 členských státech (a také na Islandu) je uvedené číslo jediným spojením na zdravotníky, policisty a hasiče. V ostatních státech (kam patří i Česká republika) sice i nadále mají svá tradiční čísla pro nouzové volání, ale i tam se více než polovina volajících rozhodla využít právě linky 112. Celkově v 19 zemích včetně ČR je možné dispečery na této lince kontaktovat i pomocí SMS.

„Volající mohou pochopitelně komunikovat s operátory v jazyce státu, z jehož území volají, a rovněž tak by se měli domluvit anglicky, případně i německy či francouzsky. Nikdo u volajících nebude předpokládat brilantní znalost příslušného jazyka. Jde jen o to, zavolat a s maximální mírou klidu popsat situaci, heslovitě, stručně, zaměřit se jen na to podstatné. Zkušení dispečeři by měli být maximálně nápomocní a trpěliví,“ uvádí Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Komunikace s linkou 112 je v rámci celé EU zdarma. Po zvolení čísla 112 se příslušný dispečink ozve v průměru do 10 sekund. Dle údajů Evropské komise je tomu tak minimálně ve 22 členských státech. „Česká republika patří k absolutní špičce. Do 10 vteřin se dočká odezvy 100 % volajících, přičemž průměrná doba potřebná k navázání rozhovoru činí 4,6 sekundy. Absolutní špičkou je Irsko, kde telefon zvedají do jedné sekundy, na 99 % volání zareagují do pěti vteřin. Naopak na Kypru si bude třeba počkat až 16 sekund, do 10 vteřin se odezvy nedočkáme v žádném případě,“ upřesňuje Roman Budský.

Z aktuálních údajů zveřejněných Evropskou komisí vyplývá, že 48 % obyvatel Evropské unie považuje linku 112 za možnost první volby pro volání o pomoc v případě nouze (případně uvádějí i alternativní možnost použití národního čísla), zhruba 13 % by volalo na jiné číslo. Bohužel však zbytek, tedy v podstatě 4 z 10, by vůbec nevěděli, na koho se telefonicky obrátit se žádostí o urgentní pomoc.