Úřad se rozhodl neúčastnit hodnocení GCR především z toho důvodu, že v hodnocení se nijak neprojevil objektivní a statistickými daty jednoznačně doložený nárůst aktivity ÚOHS, především pak v počtu zahajovaných i ukončených kartelových případů. Žádný dopad nemělo ani odhalení a odstíhání největšího kartelového případu v dějinách Úřadu.
Namísto „tvrdých dat“ nechal GCR do hodnocení výrazně promluvit hlasy některých lokálních advokátů. Tyto však nelze považovat za objektivní zdroje informací, neboť se často jedná o právní zástupce firem, s nimiž Úřad vede správní řízení. Kromě toho časopis akcentoval také vyhrocenou politickou debatu související s volbou předsedy, opět namísto zájmu o skutečné výsledky práce ÚOHS. U hodnocení žádného jiného státu přitom nebyla věnována taková pozornost tématům, která přímo nesouvisela s jeho pracovními výsledky.
Úřad nemíní obecně zpochybňovat profesionalitu GCR, stojí si však za názorem, že skutečný přehled má především o dění v Bruselu a na velkých soutěžních úřadech – v USA, Anglii, Německu, Francii či Španělsku. Při hodnocení menších soutěžních úřadů by však měl o to více spoléhat na prokazatelné statistické údaje než na subjektivní názory několika jedinců.
Být na stejné úrovni jako velice kvalitní dánský úřad či být lepší než irský úřad, nemůže být označeno za špatný výsledek. Úřad však považuje za problematický především způsob, jímž GCR k hodnocení dospěl. Kvůli tomu se rozhodl připojit ke kolegům ze Slovenska, ale i dalších evropských soutěžních úřadů, kteří se hodnocení z mnohdy obdobných důvodů neúčastní již několik let.

Hodnocení GCR ve vztahu k počtu případů v oblasti hospodářské soutěže řešených ÚOHS - výrazné navýšení případů v letech 2014 a 2015 se v hodnocení neodrazilo