Hlavním důvodem, proč je třeba tento zákon přijmout, je nutnost stanovit právní postavení činnosti, která při ochraně oprávněných zájmů občanů a soukromých subjektů nutně zasahuje do práv jiných osob a subjektů. Například zatímco v případě jiných profesí jsou elementární požadavky na zaměstnance a další odpovědné osoby obvykle upraveny speciálním zákonem, v případě bezpečnostních služeb tomu tak stále není – také zde je třeba určit, jakou by měli mít jejich zaměstnanci kvalifikaci i jiné charakteristiky (požadavky bezúhonnosti a spolehlivosti, zdravotní předpoklady).

„Odborná veřejnost v komerční bezpečnosti se snaží již 25 let o přijetí uvedeného zákona, jehož dosavadní neexistence je vlastně anomálií. Provozovatelé i podnikatelé podporují vznik zákona, který ve svém důsledku má zpřísnit podmínky provozu komerční bezpečnosti. Vysvětlování tématu by bylo jednodušší, kdyby v ČR existoval ‚zákon o vnitřní bezpečnosti státu‘, který by definoval, kdo a jak se na bezpečnosti ve státě podílí,“ uvedl prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR (USBS) a prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb ČR (ASBS) Jiří Kameník.

Zákon by měl tedy vytyčit hranice poskytování služeb v tomto oboru – nikoli však detailně určovat pravidla pro výkon konkrétní činnosti. Tato pravidla jsou již dána Ústavou ČR, listinou práv a svobod, občanským zákoníkem, trestním zákoníkem, zákonem o přestupcích a dalšími normami, jimiž se musí řídit každý občan. Nový zákon proto nemá soukromým subjektům dávat větší práva než ostatním občanům, ale ani jim žádná práva nesmí ubírat. Jejich činnost se odvíjí od práv, která má soukromá osoba nebo subjekt, jež je delegují na odborníky v oblasti bezpečnosti, pátrání a zabezpečovací techniky.