ÚSTR: Slovník disidentů. Přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956–1989

24.01.2019 19:50

Třicáté výročí pádu komunistické diktatury připomíná Ústav pro studium totalitních režimů mimo jiné vydáním obsáhlé publikace Slovník disidentů. Přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956–1989.

ÚSTR: Slovník disidentů. Přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956–1989
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Ústav pro studium totalitních režimů ČR

Kniha je prvním zahraničním překladem původně polského vydání a přehledným souhrnem jak biografických dat významných představitelů a představitelek disentu v komunistických režimech střední a východní Evropy, tak důležitých dějinných okolností a událostí v tomto prostoru. První díl slovníku vychází právě v těchto dnech a ÚSTR jej oficiálně představí 29. ledna.

„Na první pohled se může jevit, že Slovník nebude útěšnou četbou – vždyť popisuje zejména dějiny represí. Dějiny disentu jsou však především dějinami odvahy, touhy po svobodě, urputného trvání na mravních zásadách, na pravdě a slušnosti, na vzájemné toleranci. A někdy také vydávají svědectví o selhání konkrétních lidí, kteří neunesli nesnesitelný represivní tlak,“ říká k obsahu publikace ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. „Disidenti nejsou světci, ale svědci toho, že bez obětí a odvahy trvat na duchovních a mravních hodnotách i přes ztrátu pohodlí a mnohdy i osobní svobody nelze obecné svobody dosáhnout. Na to bychom neměli nikdy zapomínat. I za to jim patří naše poděkování,“ dodává Hazdra.

Dvoudílná publikace má více než 1500 tiskových stran a popisuje disidentská hnutí v celkem 21 zemích někdejšího „socialistického tábora“. Slovník určený laické i odborné veřejnosti je cenný zpracovanými přehledy událostí v daných zemích, medailony významných opozičních osobností i úvodními studiemi, které jednotlivé informace a události uvádějí do kontextu národního i mezinárodního. Publikaci připravovaly stovky lidí v desítkách národních redakcí více než 11 let.  Programovou radu české redakce tvořili Petr Pospíchal a Petruška Šustrová. Ta je také překladatelkou obou dílů, jež po dohodě národních programových rad vyšly původně v polštině.

V lednu 2019 ÚSTR vydává první díl věnovaný 13 evropským zemím východního bloku: Albánii, Bulharsku, bývalému Československu (Česku a Slovensku), bývalé Jugoslávii (Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Makedonii, Slovinsku, Srbsku a Černé Hoře), Maďarsku, Německu (NDR), Polsku a Rumunsku. V září 2019 plánujeme vydání druhého dílu věnujícího se 11 zemím bývalého Sovětského Svazu: Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Estonsku, Gruzii, krymským Tatarům, Litvě, Lotyšsku, Moldavsku, Rusku a Ukrajině.

Kromě tištěného vydání je slovník přístupný také prostřednictvím webu ZDE.

Publikaci představí koordinátoři českého vydání Petruška Šustrová a Petr Pospíchal spolu s novinářem Janem Urbanem v úterý 29. ledna 2019.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úřad vlády: Benešova vila bude přístupná šest dní v týdnu i v letošní sezóně

7:23 Úřad vlády: Benešova vila bude přístupná šest dní v týdnu i v letošní sezóně

Již 1. května začne návštěvnická sezóna v Benešově vile a stejně jako ta předchozí nabídne rozšíření…