Celý areál tvoří tři pozemky. Na prvním o výměře 2 602 m2 stojí samotná zámecká budova. Další dvě parcely s plochou 5 375 m2 a 1 204 m2 tvoří přilehlé prostranství, které je rovněž chráněným územím, a vedou zde přístupové komunikace.
V roce 2011 byl areál zámku poskytnut ve výpůjčce městu Rýmařov, které celý zámek spravuje a část prostor užívá k vzdělávacím, kulturním a jiným veřejně prospěšným účelům. V přední části zámku, v bývalém Cínovém sále se zachovanými renesančními klenbami, je obřadní síň, kterou město také plně využívá.
Převodem zámeckého areálu na ÚZSVM nebyla výpůjčka městu Rýmařov ukončena, úřad jen vstoupil do platného smluvního vztahu jako vypůjčitel, a nadále umožňuje městu současné využívání.
Historie zámku i jeho využívání představují velice pestrou minulost objektu. Původně byla v Janovicích vystavěna v letech 1520 –1530 pozdně gotická tvrz. O půl století později, počátkem roku 1586, se tvrz začala stavebně přeměňovat do podoby příjemného renesančního zámku a v následujícím století přibyla k zámku kaple v podobě rondelu. V roce 1663 byl zámek přestavěn v raně barokním duchu. Dnešní tvář získal zámek, který se stal trvalým sídlem janovické linie šlechtického rodu Harrachů, v letech 1827–1850. Na konci století provedli majitelé ještě drobné vnitřní úpravy a poslední vnější podoba památky pochází z roku 1901.
Bohatou historii zámeckého objektu dokumentují mimo jiné čtyři kamenné erbovní desky na vnější fasádě zámku. Ojedinělým prvkem interiéru je zase specifický „skříňový záchod“ z první poloviny 18. století. Všechny tyto předměty a objekty jsou rovněž vedeny a zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.
Od poloviny 20. století sloužily prostory budovy zámku k uložení archiválií Okresního archivu v Rýmařově a později Okresního archivu v Bruntále. Kvůli zhoršujícímu se stavu objektu byly však archiválie v roce 1995 přestěhovány do jiných prostor.
Ojedinělou a téměř neznámou zajímavostí historie objektu je, že v roce 1962, v době tzv. kubánské krize, která hrozila přerůst v celosvětový válečný konflikt, byl údajně z Prahy do zámku tajně přemístěn Archiv České koruny. Po několik let tak prý zámek ve svých prostorách uchovával soubor nejstarších a nejcennějších archivních dokumentů českého státu, včetně nejznámějšího dokumentu starých českých dějin – tzv. Zlaté buly sicilské. Informace o tom, jaké unikátní dokumenty byly přemístěny na Bruntálsko, byly samozřejmě v té době přísně utajované.
K janovickému zámku byl v rámci restitučního řízení veden dlouholetý soudní spor, který byl ukončen ve prospěch České republiky.
S ohledem na budoucí využití objektu eviduje ÚZSVM žádost Národního památkového ústavu o převod tohoto areálu s cílem provést rozsáhlou rekonstrukci zámku a kulturní památku zpřístupnit i veřejnosti. V současnosti už probíhají v této záležitosti jednání a jsou připravovány potřebné doklady a dokumentace.
Ve správě ÚZSVM byl už před současným převzetím areálu přilehlý zámecký park. Obě plochy na sebe plynně navazují a tvoří společně historický i logický celek. O část rozsáhlého parku, bezprostředně přiléhající k zámku, rovněž požádali památkáři. Pro zbylou větší část parku jsou zvažovány v souladu se zákonem o majetku státu možnosti převodu ve prospěch města Rýmařov. Město Rýmařov už žádost o převod podalo s odůvodněním plánované revitalizace celého zámeckého parku, v jehož severní části je navíc umístěn objekt místní mateřské školy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
