Majetek připadl státu po zemřelé ženě, která byla vdaná, měla tři potomky, nezanechala závěť ani listinu o vydědění. Všichni účastníci, kteří přicházeli do úvahy jako dědicové zákonné dědické posloupnosti, dědictví odmítli. Další osobou přicházející v úvahu jako dědic zákonné dědické posloupnosti byl vnuk, který žije v Kanadě.

Ke zjišťování dědického práva soud v řízení o dědictví přistoupí pouze tehdy, jestliže zůstavitel zanechal majetek, jehož hodnota je vyšší než nepatrná. Vyrozumívání v úvahu přicházejících dědiců o jejich dědickém právu a posléze jejich úkony směřující k odmítnutí dědictví je totiž spojeno s náklady, které vznikají (v nikoliv zanedbatelné výši) státu a dědicům, a jsou vynaloženy zbytečně nehospodárně. To vše má navíc za následek zdlouhavé řízení, aniž by to vedlo k rychlé a účinné ochraně práv všech dotčených osob.