Domácnosti, maloodběratelé z řad podnikatelů a menších firem, ale také vládní instituce, nemocnice, ústavy sociální péče či dopravní podniky provozující elektrickou trakci budou za kilowatthodinu elektrické energie platit šest korun a za plyn tři koruny včetně daně z přidané hodnoty plus poplatky za distribuci. Zastropované ceny pro rok 2023 by se měly v zálohách odběratelů začít projevovat už během listopadu.
„Zastropování elektřiny se týká všech domácností, živnostníků, veřejných institucí a firem s odběrem na síti nízkého napětí, a to v plné výši. Malé a střední podniky na síti vysokého a velmi vysokého napětí budou mít zastropováno osmdesát procent nejvyšší spotřeby v uplynulých pěti letech. Pokud se tedy budou chovat úsporně a spotřebují menší množství energie, než tomu bylo v minulosti, může se strop vztahovat na celou jejich spotřebu,“ konstatoval premiér Petr Fiala. „U plynu se zastropování týká také všech domácností, poskytovatelů veřejných služeb a všech malých a středních podniků do limitu spotřeby 4 200 megawatthodin, což je rozšíření oproti původnímu návrhu 630 megawatthodin,“ dodal Petr Fiala.
Pro koho byste raději hlasovali ve 2. kole prezidentské volby?Anketa
„Zároveň jsme zastropovali cenu plynu pro výrobu tepla. To se týká jak bytových domů s vlastní kotelnou, tak tepláren, které dodávají teplo občanům. Samozřejmě nadále pokračujeme ve vyjednáváních na evropské úrovni. Hledáme řešení, které by pomohlo největším podnikům, což je úkol, se kterým si zatím neporadil žádný evropský stát. Musíme vytvořit rovné podmínky pro velké firmy napříč Evropskou unií,“ doplnil předseda vlády. Více o zastropování cen v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu ZDE. Vláda současně rozhodla o zrušení nařízení vlády o příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo, podle kterého měly být tyto příspěvky vypláceny v roce 2023.
Vláda rozhodla o prodloužení dočasně zavedených kontrol na hranicích se Slovenskem kvůli vysoké nelegální migraci o dalších dvacet dnů, tedy do 28. října. Znovuzavedení ochrany na hranici trvá od 29. září, za tu dobu se Policii ČR ve spolupráci s Celní správou podařilo odhalit téměř 1 200 nelegálních migrantů a k 3. říjnu zadržet 33 převaděčů. Důvody, proč vláda toto původně desetidenní opatření vyhlásila, nadále trvají. Kabinet proto současně rozhodl, že na pomoc Policii ČR povolá kromě příslušníků Celní správy také až 80 vojáků v činné službě. Více naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra ZDE.
Vláda na dnešním jednání jmenovala nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. S platností od 6. října tuto funkci převezme Vladimír Posolda, dlouholetý zaměstnanec Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Podrobnosti o jmenování naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra ZDE.
V souvislosti s blížícím se státním svátkem vzniku Československa 28. října vláda také předloží prezidentu republiky návrhy na jmenování nových generálů či jejich povýšení. Mezi navrhovanými důstojníky jsou například ředitel Krajského ředitelství Policie ČR Olomouckého kraje plukovník Tomáš Landsfeld či náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR plukovník Petr Ošlejšek.
Výsledky jednání vlády 5. října 2022 naleznete ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
