Ústavní soud se vyjádřil k ochraně práv poškozených v trestním řízení a vypořádání adhezního nároku

11.03.2017 21:45

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) zamítl návrh stěžovatelky na zrušení usnesení Krajského soudu v Praze a rozsudku Obvodního soudu v Příbrami. Konstatoval však, že postupem Okresního soudu v Příbrami a postupem Krajského soudu v Praze v odvolacím řízení bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod tím, že jí nebylo umožněno jako poškozené řádně uplatnit nárok na náhradu škody podle § 43 odst. 3, ve spojení s § 206 odst. 2 a § 228 odst. 1 trestního řádu a o podaném návrhu nebylo rozhodnuto, ačkoli tomu v řízení před obecnými soudy nebránila překážka.

Ústavní soud se vyjádřil k ochraně práv poškozených v trestním řízení a vypořádání adhezního nároku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vchod do budovy Ústavního soudu

Ústavní se v tomto případě omezil pouze na konstatování a vymezení porušení základních práv a svobod stěžovatelky tzv. akademickým výrokem. S ohledem na trestní řád by Ústavní soud totiž musel napadené rozsudky, postrádající jakékoliv rozhodnutí o stěžovatelčině nároku, zrušit jako celek, čímž by navrátil do předchozí fáze celé trestní řízení, pouze z důvodu nevypořádání tzv. adhezního nároku. Tím by však mimo jiné zasáhl do právního postavení celé řady dalších osob, v první řadě odsouzeného. Ten by se tak znovu ocitl v postavení obžalovaného, a to se všemi výhodami (pro stěžovatelku třeba i značně nelibými) i nevýhodami (kupř. opětovné vedení a hrazení obhajoby), které taková změna nutně přináší. Zrušení napadených rozhodnutí by dle Ústavního soudu představovalo nepřiměřeně velké riziko ohrožení právní jistoty stěžovatelky i dalších osob.

Právní věty:
I. Ustanovení § 206 odst. 2 trestního řádu je třeba ústavně konformně vykládat tak, že míří na situace, kdy poškozený není přítomen při hlavním líčení, nikoli, když není přítomen v soudní síni, a předseda senátu se jej proto nemůže dotázat, zda navrhuje, aby byla obžalovanému uložena povinnost k náhradě škody nebo nemajetkové újmy; v případě, kdy poškozený využije svého práva nesetkat se s obžalovaným v soudní síni, a vypovídá odděleně, musí předseda senátu při plnění povinnosti podle § 206 odst. 2 ve spojení s § 43 odst. 3 a § 228 odst. 1 trestního řádu učinit taková opatření, aby byla ochrana práv poškozených a obětí trestné činnosti reálně zajištěna.

II. Stejně tak je porušením práva na soudní ochranu poškozeného postup soudu, který nerozhodne o návrhu na uložení povinnosti nahradit škodu, ačkoli byl učiněn, je založen v soudním spise a jeho projednání umožněno opakováním řízení po zrušení rozsudku v celém rozsahu v odvolacím řízení.

III. Soud je při postupu podle ustanovení § 206 odst. 2 trestního řádu u zvlášť zranitelných obětí garantem toho, že se poškozenému dostane náležitého poučení a možnosti uplatnit nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2916/15 je dostupný PDF zde (206 KB, PDF).

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Petr Bendl byl položen dotaz

Pomoc zemědělcům

Dobrý den, jste pro pomoc zemědělcům kvůli nepřízni počasí? Já to narovinu nechápu. Proč se pořád zemědělci tak podporují? Netvrdím, že to mají lehké, ale kdo to má dnes snadné? A podporují se snad jiná odvětví, protože se jim nedaří? Neměli by se zemědělci na takovou situaci připravit a třeba nějak...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český rozhlas uspěl s nominací skladby Františka Chaloupky na International Rostrum of Composers 2024

13:21 Český rozhlas uspěl s nominací skladby Františka Chaloupky na International Rostrum of Composers 2024

Kompozice Alegory of the Cave II od současného skladatele Františka Chaloupky, kterou Český rozhlas …

reklama