Zaměstnanci takový přechod v podstatě nezaznamenají. Žena však pracovala jako osoba samostatně výdělečná činná (OSVČ) a dostala se kvůli přechodu z nemocenské na mateřskou do konfliktu se zdravotní pojišťovnou, která po ní chtěla uhradit minimální zálohu pojistného. V obou případech však za ní měl pojistné uhradit stát. Problém se podařilo vyřešit díky zásahu ombudsmanky.
„Kadeřnice pobírala v jednom měsíci nejdříve dávky nemocenského pojištění a po skončení nemocenské peněžitou pomoc v mateřství. V obou případech stát platí zdravotní pojištění za pojištěnce. Pojišťovna si však zákon vyložila tak, že pojištěnec musí být příjemcem každé dávky vždy jeden kalendářní měsíc. Kadeřnice by tak musela být jeden kalendářní měsíc na nemocenské a od prvního následujícího měsíce by teprve mohla jít na mateřskou,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová a dodává: „takový výklad nezohledňuje reálný život, ve kterém si lidé nevybírají, kdy budou nemocní nebo kdy mají termín porodu. Jsem ráda, že pojišťovna naše argumenty vyslyšela.“
Zdravotní pojišťovna totiž po ženě nejprve vymáhala zálohu na zdravotní pojištění ve výši 2024 korun a také penále 109 korun. V té době však žena nepracovala a na zálohy si tak ani nemohla vydělat. Její příjem z dávek se přitom pohyboval okolo pouhých pěti tisíc korun měsíčně. Záloha s penálem jí tak ukrojily značnou část jejího skromného měsíčního příjmu.
„Zdravotní pojišťovna přistoupila na náš výklad, vydala nové rozhodnutí a ženě zmíněné pojistné i penále vrátila. Mateřství je samo o sobě značně zatěžující a není náhodou, že je jsou právě ženy na mateřské velmi ohroženy chudobou,“ uzavírá ombudsmanka Anna Šabatová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
