Zaměstnanci takový přechod v podstatě nezaznamenají. Žena však pracovala jako osoba samostatně výdělečná činná (OSVČ) a dostala se kvůli přechodu z nemocenské na mateřskou do konfliktu se zdravotní pojišťovnou, která po ní chtěla uhradit minimální zálohu pojistného. V obou případech však za ní měl pojistné uhradit stát. Problém se podařilo vyřešit díky zásahu ombudsmanky.

„Kadeřnice pobírala v jednom měsíci nejdříve dávky nemocenského pojištění a po skončení nemocenské peněžitou pomoc v mateřství. V obou případech stát platí zdravotní pojištění za pojištěnce. Pojišťovna si však zákon vyložila tak, že pojištěnec musí být příjemcem každé dávky vždy jeden kalendářní měsíc. Kadeřnice by tak musela být jeden kalendářní měsíc na nemocenské a od prvního následujícího měsíce by teprve mohla jít na mateřskou,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová a dodává: „takový výklad nezohledňuje reálný život, ve kterém si lidé nevybírají, kdy budou nemocní nebo kdy mají termín porodu. Jsem ráda, že pojišťovna naše argumenty vyslyšela.“