Osoby samostatně výdělečně činné, tedy podnikatelé, platí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z dosaženého vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem přitom pro ně je 50 % příjmu z jejich samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Je-li dosažený vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ stanovený pro OSVČ, musí – až na dále uvedené výjimky – odvést pojistné z tohoto minimálního vyměřovacího základu.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro několik skupin OSVČ. Velmi často jde o osoby, které současně vedle samostatné výdělečné činnosti jsou zaměstnancem a odvádějí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance. Další kategorií OSVČ, na které se nevztahuje minimální vyměřovací základ, jsou osoby, za které je zároveň plátcem pojistného stát. A patří sem i skupiny pojištěnců, kteří by jinak náleželi mezi státní pojištěnce, ale z této kategorie vypadnou právě kvůli svým příjmům ze samostatné výdělečné činnosti: osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let, dále osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání. Minimální vyměřovací základ neplatí ani pro osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P.

U všech těchto OSVČ je vyměřovacím základem jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů, pokud ovšem výše zmíněné skutečnosti trvají po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. Např. podnikatel, který byl zároveň státním pojištěncem jako student (a tudíž se na něj nevztahovala povinnost dodržet minimální vyměřovací základ), dovrší 5. září 26 let věku. Tím přestává být státním pojištěncem a musí jako OSVČ začít platit pojistné alespoň v minimální výši od měsíce září; zářijová platba zálohy je splatná k 8. říjnu.