Zjistil, že neexistují účinné nástroje na další systematické sledování rizikového objektu. Inicioval proto změnu postupu, díky kterému se nyní místa s nadlimitní mírou legionel dostanou pod větší kontrolu hygieniků.
Zvýšeným výskytem bakterie legionela na vysokoškolských kolejích a postupem Krajské hygienické stanice Liberec se před časem zabýval ombudsman Stanislav Křeček. Přes počáteční obtíže se v tomto případě hygienikům podařilo nastavit vhodná opatření, jak legionelu monitorovat. Z šetření však vyplynulo, že šlo o systémový problém. „Hygienické stanice neměly stanovené jasné kroky, které by měly následovat, pokud během kontroly zjistily nadlimitní přítomnost legionel ve vodovodních rozvodech. Chyběl jim nástroj, jak situaci v daném zařízení dále účinně sledovat. Ukázalo se však, že zkušenosti liberecké hygienické stanice by mohly inspirovat i další problémová místa,“ vysvětlil Stanislav Křeček.
Se svým zjištěním se ombudsman obrátil se na hlavní hygieničku Barboru Mackovou a apeloval na změnu. Tu se mu skutečně podařilo prosadit. Dobrá praxe, se kterou přišla liberecká hygienická stanice, se stala základem úpravy metodického doporučení. To nově předpokládá, že provozovatel, v jehož zařízení kontrola hygieniků zachytila zvýšenou přítomnost legionely, upraví svůj provozní řád. Především v něm stanoví, jak často bude vyhodnocovat vzorky vody. Výsledky by měl předávat krajským hygienickým stanicím. Ty pak budou schopny lépe vyhodnocovat a řídit případná rizika.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



