Veřejný ochránce práv: I dnes lze zmírnit některé křivdy minulosti

07.09.2016 16:20 | Zprávy

Sedmdesát let od konce 2. světové války žijí v České republice lidé, kteří osobně pociťují její důsledky na své současné sociální situaci. Každý rok tak veřejná ochránkyně práv řeší několik podnětů týkajících se možného zvýšení důchodu nebo nároku na odškodnění v souvislosti s totálním nasazením, vězněním, účastí na národním boji za osvobození nebo úmrtím rodičů v důsledku nacistické perzekuce. Některým z nich dokáže ombudsmanka pomoci a alespoň trochu zmírnit jejich těžký osud.

Veřejný ochránce práv: I dnes lze zmírnit některé křivdy minulosti

Foto: Daniela Černá
Popisek: Ochránkyně lidských práv Anna Šabatová na setkání s občany ve Valašském Meziříčí

Příkladem může být stěžovatel z Moravskoslezského kraje, který žádal o pomoc v souvislosti s nepřiznáním odškodnění za účast jeho otce na národním boji za osvobození. Nárok na odškodnění mají sirotci po občanech popravených nebo zemřelých ve vyšetřovací vazbě, vězeních, koncentračních a internačních táborech nebo násilně usmrcených v souvislosti se zatýkáním, kteří ke dni úmrtí rodiče nedosáhli věku 18 let. Otec stěžovatele byl příslušníkem první československé armády na Slovensku, kde byl také vězněn a v dubnu 1945 zemřel. Přestože stěžovatel doložil osvědčení Ministerstva obrany o tom, že byl otec československým politickým vězněm, ČSSZ mu odškodnění přiznala až po šetření veřejné ochránkyně práv. Ochránkyně stěžovatele také upozornila, že má nárok i na další odškodnění – příplatek k důchodu, který náleží některým pozůstalým po účastnících národního boje za osvobození Československa.