Pět žen pracovalo ve školském zařízení. Byly nespojeny s pracovními podmínkami. Stěžovaly si na porušování pracovněprávních předpisů, na nepřiměřený psychický nátlak ze strany zaměstnavatele, který považovaly za formu šikany (bossingu). Oblastní inspektorát práce (OIP) po svém šetření konstatoval, že nebylo možné prokázat porušení pracovněprávních předpisů.
Během našeho šetření se však ukázalo, že OIP nedostatečně využíval své možnosti. Inspektoři mluvili s celkem devíti zaměstnanci, kterým položili dvacet dva otázek. Všechny se týkaly pouze jednoho aspektu, na který si zaměstnankyně stěžovaly, k tématu šikany mířila pouze jedna z nich a to jen velmi obecně.
Stěžovatelky přitom zbavily inspektory mlčenlivosti, takže se mohli ptát adresně na poměry těchto zaměstnankyní. Této možnosti však vůbec nevyužili. Stěžovatelky dodaly inspektorům důkazy, které měly podporovat jejich tvrzení. Z protokolu inspekce však není jasné, jakým způsobem s nimi inspektoři pracovali a zda vůbec. Z podkladů není zřejmé, zda měli inspektoři vůbec nějako metodiku, podle které by šikanu posuzovali.
Museli jsme konstatovat, že dotčený inspektorát práce nezohlednil důkazní materiály stěžovatelek; nevypořádal se s jejich námitkami v rámci podání informací o výsledku kontroly; svá kontrolní zjištění dostatečně nedoložil potřebnými podklady a neodůvodnil je.
Bez dalšího se přiklonil k verzi zaměstnavatele a šetření ukončil. O výsledcích šetření a zjištěných pochybeních jsme informovali generálního inspektora Státního úřadu práce a dotčený inspektorát jsme vyzvali, aby výsledky našeho šetření zohlednil ve své další činnosti.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
