Veřejný ochránce práv: Při rozhodování o příspěvku na péči jsou zásadní dopady onemocnění na schopnost žít bez pomoci

2. 9. 2020 15:58

Na začátku měl 88letý pan Martin příspěvek na péči 880 Kč měsíčně. Přitom byl trvale ležící s vážným postižením kyčelních kloubů, plicním a cévním onemocněním a mírnou demencí. Proti rozhodnutí Úřadu práce se odvolal, ale neuspěl. Na konci mu byl přiznán příspěvek na péči 12 800 Kč měsíčně a ombudsman mohl případ uzavřít.

Veřejný ochránce práv: Při rozhodování o příspěvku na péči jsou zásadní dopady onemocnění na schopnost žít bez pomoci
Foto: ochrance.cz
Popisek: Veřejný ochránce práv - logo
reklama

„Je to typický příběh. Zestárlí rodiče se už o sebe nedokážou sami postarat, děti si je přestěhují k sobě a snaží se skloubit svá zaměstnání se stále náročnější péčí. Nemohou jednoduše zůstat doma, musí myslet i na svůj budoucí důchod a na to, že sami budou péči potřebovat. Získat ale příspěvek na péči, aby pro své rodiče mohli zajistit výpomoc, nemusí být snadné,“ konstatuje ombudsman Stanislav Křeček.

Posudková komise MPSV dospěla k závěru, že z 10 posuzovaných životních potřeb nezvládá pouze čtyři – mobilitu, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu a péči o domácnost. Ostatní životní potřeby byly považovány za zvládnuté, i když už z povahy onemocnění vyplývalo, že některé činnosti by pan Martin samostatně jen těžko zvládal. Posudková komise např. dovodila, že pan Martin zvládá životní potřebu „péče o zdraví“. Nevypořádala se však s otázkou, jestli je pan Martin vzhledem k problémům s krátkodobou pamětí schopen dodržovat léčebný režim, správně užívat předepsané léky a aplikovat si inzulín. Přestože pan Martin nedokáže přenášet jídlo a nápoje, byla životní potřeba „stravování“ hodnocena jako zvládnutá. Stejné nedostatky obsahovalo hodnocení životní potřeby „tělesná hygiena“. Zásadním problémem posudku byl i fakt, že posudkoví lékaři nezjistili úplný zdravotní stav stěžovatele a dopady onemocnění na schopnost zvládat jednotlivé životní potřeby.

Až po upozornění na závažné nedostatky v rozhodnutí o příspěvku na péči zahájila ministryně práce a sociálních věcí přezkumné řízení. Původní rozhodnutí bylo zrušeno a ministerstvo po novém zhodnocení případu přiznalo panu Martinovi příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč měsíčně.

„Chápu, že stát musí peníze vydávat zodpovědně a ověřovat, jestli žadatelé o pomoc splňují podmínky. Očekával bych však také pečlivost a pochopení. Nesmíme zapomínat i na prostý fakt, že pokud o své blízké pečují příbuzní doma, i s příspěvkem na péči stále šetří státu nemalé peníze za místo v pobytovém zařízení sociálních služeb,“ uzavírá ombudsman.

Příspěvek na péči je určen lidem, kteří potřebují každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné osoby, protože sami nezvládají tzv. základní životní potřeby. Jejich zdravotní stav musí být dlouhodobě nepříznivý – měl by trvat déle než rok. Nezvládnout životní potřebu bez pomoci znamená, že žadatel sledovanou činnost nezvládne ani třeba s pomůckou. U dospělých žadatelé je příspěvek na péči odstupňován od 880 Kč po 19 200 Kč. Pro přiznání se posuzuje zvládání 10 základních životních potřeb: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. Každá životní potřeba zahrnuje několik aktivit a za nesplněnou se životní potřeba považuje v případě, kdy člověk nezvládne samostatně alespoň jednu ze zahrnutých aktivit.

Podrobnosti o příspěvku na péči najdete zde.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Tisková zpráva
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ČEZ: Elektrárny se znovu otevírají školám. Zatím virtuálně

10:57 ČEZ: Elektrárny se znovu otevírají školám. Zatím virtuálně

Prohlédnout si vodní turbínu, rozhlédnout se z vršku větrné elektrárny, to vše je možné. Zatím virtu…