Model dofinancování sociálních služeb v letošním roce je výsledkem dohody Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Ze státního rozpočtu přiteče krajům a hlavnímu městu Praze, které jsou zřizovateli a objednavateli sociálních služeb, celkem miliarda korun navíc – 500 milionů půjde z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, 500 milionů použije vláda z vládní rozpočtové rezervy. Tím by měl být pokryt rozdíl ve výdajích na platy zaměstnanců, který vznikl navýšením platových tarifů a zvláštních příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí od 1. ledna 2019. Původně rozpočet počítal s pětiprocentním navýšením platových tarifů, vláda ale nakonec schválila sedmiprocentní.

O dalších 1,5 miliardy korun bude navýšena výzva MPSV na podporu rozvoje některých druhů sociálních služeb v rámci Operačního programu Zaměstnanost 2014–2020. Mezi sociální služby, které lze těmito prostředky podpořit, patří například azylové domy, domy na půl cesty, sociální rehabilitace, sociálně-terapeutické dílny a další služby sociální prevence a terénní služby sociální péče. Ministerstvo vyjde krajům vstříc a maximálně zkrátí proces schvalování projektů, a to z obvyklých pěti na dva měsíce, aby kraje mohly co nejrychleji čerpat finanční prostředky na navazující nebo nové projekty.

Vláda se zabývala také několika tématy souvisejícími s těžbou nerostného bohatství. Schválila návrh novely horního zákona, kterým chce zrušit dosavadní systém pětiletých moratorií na zvyšování úhrady za vytěžený nerost. Podle vlády je tento způsob stanovení úhrad nepružný a neumožňuje státu adekvátně reagovat na významné posuny ceny nerostů na trhu. Aktuální pětileté období se ale vláda zavázala dodržet, změna by proto měla platit až od 1. ledna 2022.