Po třech letech poklesu cen investičního zlata se zdá, že trend se skutečně obrací. A důvody této změny? Centrální banky ve snaze rozhýbat ekonomiku pod eufemismy extenzivní měnové politiky či kvantitativního uvolňování tisknou stále víc peněz, aby docílily jejich zlevnění a chuť investovat.

Trh se však nevyvíjí podle jejich představ. Proto sahají k extrémním krokům, jakými jsou záporné úrokové sazby: Švédsko, Švýcarsko, Japonsko, Dánsko, země s negativním úrokem, podle Wall Street Journal už dosahují bezmála čtvrtiny celosvětového HDP.

Není divu, když peníze nic nevynášejí, že chuť investovat do zlata roste. „V případě zavedení negativních úroků i v retailu vzroste celkově zájem o ostatní aktiva. Zlato by se mohlo stát chytrou investicí, ovšem vzhledem k likviditě by nemělo mít významný podíl na celkovém majetku,“ uvedl pro jediný tuzemský informační portál o zlatě hlavní ekonom obchodníka s cennými papíry Colosseum František Bostl.

„Náš dlouhodobý scénář je takový, že cena zlata poroste. Ne však tak skokově jako před dosažením svého vrcholu v roce 2011. Počítáme se zvyšováním ceny zlata v průměru o několik jednotek procent ročně. Další růst cen zlata bude z největší části záležet na tom, jak dlouho bude vládnout nervozita na globálních trzích,“ citoval portál www.zlato.cz analytika finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář.