„Podařilo se nám prosadit zákon, který tady chyběl. V naší zemi zázračně bohatli někteří politici, státní úředníci a mnozí další, kteří podnikali v rozporu se zákonem, a Finanční správa neměla jak prověřit, odkud peníze získali. Jsem rád, že časy zázračného bohatnutí na úkor státu a daňových poplatníků jsou konečně za námi,“ prohlásil ministr financí Andrej Babiš.

Finanční správa bude moci vyzvat k prokázání příjmu poplatníka, jehož příjmy uvedené v daňových přiznáních neodpovídají nárůstu jeho jmění nebo spotřeby a zároveň rozdíl mezi jím uvedenými příjmy a nárůstem jmění přesahuje 5 milionů korun. Výzva se může vztahovat pouze k období, u něhož ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně, která je v běžných případech tříletá. Nárůstem jmění se přitom rozumí nárůst majetku po odečtení dluhů souvisejících s nárůstem tohoto majetku. Na základě výzvy poplatník prokazuje, že byl jeho majetek financován z řádně zdaněných zdrojů.

Pokud poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, správce daně přistoupí ke stanovení daně podle „zvláštních“ pomůcek. To znamená, že odhadne výši zatajených příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku a doměří daň. Současně předepíše penále ve výši až 100 procent takto doměřené daně.

Šestice nejčastějších mýtů o novém zákonu:

Mýtus č. 1: Zavádí se plošná majetková přiznání

Nikoliv, jedná se o individuální nástroj. Vztahuje se jen na ty poplatníky, u kterých správce daně zjistí nesrovnalosti, tedy poplatníky, kteří pravděpodobně dle dostatečně důvodného podezření porušili povinnost daň přiznat a zaplatit. Občané, kteří řádně plní své povinnosti, se nemusejí obávat žádné zbytečné administrativy.