„Dokument pohledem zvídavé romské holčičky Karolinky objevuje dosud zcela neznámý a také velmi kontroverzní experiment k řešení romské otázky,“ uvádí kreativní producentka Lenka Poláková, v jejíž tvůrčí producentské skupině snímek vznikl, a doplňuje: „Není černobílý, nikoho nekádruje, citlivě odkrývá dávno zapomenuté křivdy a také velmi ústrojně propojuje minulost se současností."

Květušínská škola míru fungovala v 50. letech ve vojenském prostoru Boletice. Šlo o unikátní experiment, který měl ověřit, zda jsou romské děti kultivovatelné a mohou se zařadit do vzdělávacího systému. Film sleduje vnučku tehdejších žáků - jedenáctiletou Karolinku pátrající po historii školy. Ptá se svých příbuzných i sousedů a postupně se dozvídá, že díky laskavému přístupu a intenzivní péči učitelů žáci sice byli úspěšní, mnozí za to ale zaplatili vysokou cenu. „Ten experiment probíhal v podmínkách a s pomocí metod, které by byly dnes naprosto nepřijatelné,“ říká režisér a scenárista filmu Tomáš Kudrna. Důležitou podmínkou pro úspěch experimentu bylo totiž vytržení dětí z rodinného prostředí; brzy po vzniku začala škola fungovat jako internát a dětský domov, kam rodiče neměli přístup. Mnozí žáci se navíc do školy dostali tak, že byli soudně odebráni ze svých rodin. Karolinka postupně skládá obraz nezvyklé školy, jejíž budova dodnes stojí kousek za Květušínem. Sama se ptá, jestli jsou její šance v současné společnosti větší než šance dědy Milana a pratety Marie.