„Naším záměrem bylo, aby si nevidomý uživatel mapy udělal představu, co všechno se v areálu nachází, v jaké asi vzdálenosti, co by rád navštívil, a podle toho si zvolil trasu. Na rozdíl třeba od úřadu, kam může nevidomý vyrazit sám a od plánu očekává, že mu pomůže dojít tam, kam potřebuje, v případě zoo půjde nejspíše s průvodcem – díky mapě však nebude odkázán jen na něj, budou moci společně plánovat cestu a případně se i rozdělit,“ uvedl jeden z tvůrců hmatové mapy Ondřej Nečas ze Střediska Teiresiás.

Návštěvníci v hmatové mapě najdou cesty, důležité budovy a pavilony, stanice vláčku, toalety a občerstvení. „Snažili jsme se uvést co nejvíce informací o zvířatech. Nebylo sice možné vyznačit každý výběh, ale chtěli jsme upozornit aspoň na ty důležité. Tvar cesty je samozřejmě zjednodušený, nevyznačujeme každou nerovnost, budovy jsou vyznačené jen symbolem, nikoli tvarem, a je u nich jen jednoslovný popis. Pro případ nouze je na mapě telefonní kontakt na pracovníka zoo, který může poradit či pomoci,“ doplnil Nečas.