Výsledky tohoto výzkumu dokládají, že populace kahau nosatých v Balikpapanském zálivu zůstala navzdory značným obavám stabilní po dobu nejméně 10 let a je tedy naděje, že se jí podaří zachránit i do budoucna. Nejen to, populace se navíc ukázala být i mnohem početnější, než jak jsme původně předpokládali. Balikpapanský záliv tak zůstává jedním z klíčových míst budoucí ochrany tohoto druhu.

Dobrou zprávou je i to, že se kahau nosatí dobře přizpůsobují řadě změn, které dnes v jejich životním prostředí probíhají. Daří se jim i v sekundáních lesích, které byly v minulosti narušeny lidskou činností. Jejich přizpůsobivost má ale své limity. Pozorujeme například to, že v místech, kde opice přežívají už jen v malých fragmentech zbývajícího lesa, začínají umírat stromy, na kterých se kahau živí. Kahau nosatí pojídají jejich mladé výhonky a pokud nemají možnost pravidelně se přesouvat z jednoho místa na jiné a nezbývá jim než navštěvovat denně stále stejné stromy, les už takový nápor býložravců nezvládne a stromy hynou. Některým kahau už dnes nezbývá než vydávat se za potravou do města, kde jsme je například pozorovali, jak pijí odpadní vodu z továrny na zpracování sóji.