Proč tomu tak je, zjišťovala americká organizace Consumer Reports (CR).
Nehody způsobené vozy s autopilotem se dostávají do médií jako malé senzace. Většinou se však nejedná o chybu automobilu, nýbrž řidiče, který jeho schopnosti přecenil. Řídit auto s autopilotem neboli samořiditelné auto sice zní jako protimluv, ale i sami výrobci upozorňují na to, že se takový vůz na silnici neumí chovat zcela samostatně a bez dohledu. Zpřístupnění aut s částečně automatickým řízením proto bez příslušné osvěty jejich majitelů přináší nová a nečekaná nebezpečí. Systém auta umí přebrat jen některé úkoly, nikoli všechny. Spolehlivým standardem jsou senzory sledující okolí a udržování stálé rychlosti, ale i třeba udržování vzdálenosti mezi vozy.
Američtí odborníci předpokládají zvýšení počtu nehod kvůli spoléhání na řidičské schopnosti moderních technologií. „Nové systémy automobilů z nich rozhodně nedělají samořiditelné vozy,“ říká Jake Fischet, vedoucí testování aut v Consumer Reports. „Vyžadují pozorného řidiče, který v případě potřeby okamžitě přebere kontrolu nad celým řízením. Pokud řidič selže, následky jsou katastrofální.“ Společnost Tesla jako nejznámější výrobce takových automobilů na dotaz CR uvedla, že autopilot neumí fungovat bez řidiče a potřebuje jeho nepřetržitý dohled. Tyto prvky ovšem nabízejí vozy vyšších tříd také značek Nissan, BMW, Cadillac, Mercedes-Benz, Volvo a dalších, ale už se očekávají i ve střední třídě roku 2019 nebo 2020.
Nedávný výzkum ukazuje, že majitelé vozů s autopilotem většinou nevědí, jak tuto funkci přesně používat. 29 % jich přiznává, že se věnuje jiným činnostem, když autopilot zapne, a tudíž se nesoustředí dostatečně na kontrolu vozidla. Nicméně autopilot neumí například uvolnit cestu vozidlům záchranné služby, včas zastavit za odstaveným autem nebo se bezpečně pohybovat v hustším městském provozu. Problém však není tak v technice, jako v lidské psychice. Buď považujeme něco za skutečně automatické a chceme toho využít k vlastnímu klidu, aniž bychom mu museli věnovat moc pozornosti, nebo naopak musíme kontrolovat činnost techniky, a tudíž pro nás není dostatečně automatizovaná a ztrácíme o ni zájem. Řidič na tzv. autopilota spoléhá více, než by měl, což zpomalí jeho reakce někdy až o 50 %. Čím déle je autopilot nebo jiná automatická funkce zapnuta, tím jsou reakce pomalejší, zejména když přitom telefonujeme.
Psycholog NASA Steve Casner tyto problémy dobře zná. „Před 30-40 lety se začala vyrábět letadla s autopilotem, aby se zabránilo některým častým leteckým katastrofám. Většinou to sice fungovalo, ale objevily se problémy zapříčiněné lidským faktorem, které jsme nepředvídali. Piloti začali dělat nové a odlišné chyby, protože příliš spoléhali na techniku. Lidé mají sklon více čekat na varování stroje než sledovat jeho chod. Zjistili jsme, že musíme profesionály vyškolit, aby uměli dobře řídit letoun s autopilotem. Postupně se nám tak podařilo snížit počet chyb, a tudíž i nehod.“ Stejná situace nyní hrozí na silnicích. Bude na nich mnohem více běžných řidičů, než je v nebi profesionálních pilotů. Ti budou muset dobře chápat a znát, jak automatické funkce jejich vozů fungují.
Dnes již běžné pomocné funkce, jako například varování před nárazem (FCW) nebo autonomní krizové brzdění (AEB), jsou naopak podle průzkumů velmi dobrým pomocníkem a bezpečnost na silnicích zvyšují. Výrobci proto vyvíjejí i další pomocné způsoby varování řidiče v případě, že se nevěnuje dostatečně řízení a situaci kolem sebe, třeba sledování pohybu jeho očí.
Majitelé tzv. samořidicích se aut by měli dobře studovat návody k použití, obezřetně používat jejich systémy a počítat s tím, že také nejmodernější vůz potřebuje pro bezpečnou jízdu lidskou pozornost a soustředění. Jako u všeho nového se i oni pak mohou pohybovat po silnicích bezpečně až ve chvíli, kdy si na ovládání a používání příslušných funkcí dostatečně zvyknou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
