Ryby, a zejména ty tučné jako makrela, sleď a losos, mají vysoký přirozený obsah rybích olejů. Proto je jejich konzumace zdravá a propagovaná. Rozhodně je příjemnější než představa lžičky rybího tuku. Znečištění životního prostředí však doléhá i na světové oceány. Těžké kovy a další škodlivé látkyse dostávají do těla divoce žijících ryb. Proto se sice doporučuje, aby dospělý člověk jedl nejméně 350 g ryb týdně, ovšem maximálně 200 g ulovených ve volné přírodě. V dětské stravě je třeba se divokým rybám vyhýbat, zejména makrele a tuňákovi. V rybách z chovů těžké kovy nejsou, proto pro jejich konzumaci neexistují doporučené limity.
Rybí tuk je bezpečný
Na obsah těžkých kovů testovali rybí tuk kolegové z dánské spotřebitelské organizace Forbrugerrådet Tænk. Výsledky ukázaly, že rybí tuk těžké kovy neobsahuje, ať je podáván v tobolkách nebo v jiné formě. Lze jej tedy bez obav užívat jako potravinový doplněk například při nízké spotřebě ryb.
Rybí tuky prospívají vývoji a kvalitě dětského zraku, ale zejména děti bychom před těžkými kovy měli chránit. Proto může být rybí tuk z lékárny skvělým způsobem, jak jim dodat omega-3 mastné kyseliny, aniž bychom je zbytečně vystavili riziku škodlivých látek. Chovní ryby mohou samozřejmě konzumovat bez obav.
Kolik rybího tuku v rybách je?
Forbrugerrådet Tænk změřil množství rybího tuku v některých rybách. Testovaná konzervovaná makrela v rajské omáčce měla podle značky od 1590 do 2390 mg omega-3 mastných kyselin na 100 g. Losos z chovu jich obsahuje 2100 mg na 100 g. Sníte-li tedy 150 g konzervované makrely a 150 g lososa týdně, přijmete v průměru zhruba 850 mg zdraví prospěšných omega-3 mastných kyselin.
Není tedy ryba jako ryba a rybí tuk je někdy dokonce lepší. Vzhledem k povinnosti uvádět původ potravin, můžeme si v obchodech informovaně a zodpovědně vybrat. Dobrou chuť!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
